INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Každá zajímavá krajina či oblast má svoji typickou dominantu, to co jsou Trosky jako typická dominanta Českého ráje, to je pro jičínskou kotlinu vrch Zebín. Celá jičínská kotlina je jakoby uzavřena zajímavými vrcholy - na severu je to mohutný táborsko-kozákovský hřeben s vysokým Táborem a výraznými vrcholy Kumburku a Bradlece, od jihu dominuje hřeben velišský se zbytky hradu Veliš. Na západě tvoří okraj kotliny prachovský hřeben, jehož konec stráží hrad Brada a na východě uzavírají kotel pahorky táhnoucí se až ke Zvičině. Uprostřed tohoto přírodního kotle stojí majestátně jako hrdý strážce se svým typickým přilbicovým tvarem Zebín. Vrch s jeho typickou kapličkou na vrcholku se nachází pouhé 2 km severovýchodně od města Jičína a přímo vyzývá k procházkám a k dobývání jeho vrcholu - ten se nachází v nadmořské výšce 399 metrů (nejčastěji se vyskytuje z geografických měřeních, někdy bývá uváděno 400 nebo i 401 metrů).
Kopec je, poměrně typicky pro zdejší krajinu, tvořen sopečnou vyvřelinou z doby neogénu - dříve se používal pro mne známější název tohoto období, Terciér tedy třetihory. Vrch vznikl tak, že se čedičová láva prodírala skrz jednotlivá křídová nadloží, která se postupně nadzvedávala, magma však nemělo takovou sílu, aby vrstvy výrazně narušilo a tím došlo k sopečné erupci a vylití se lávy do okolní krajiny. Odborně se takovému procesu říká freatomagmatický výbuch. Pak už jen došlo k postupnému zvětrávání vrchních vrstev jílu. Ve stejném období vznikly i další okolní vrchy a kopce, například nedaleký Veliš či svatá Anna. Stejně jako tyto vrchy se i Zebín stal významným zdrojem čediče užívaného v minulosti ke stavebním účelům a na jeho jihozápadní straně je tak masa kopce nahlodána rozsáhlým a poměrně hlubokým lomem.
Na vrcholu Zebína je vystavěna jednoduchá kaplička, která dává kopci jeho typický vzhled, který je viditelný ze širokého okolí. Kaplička je zasvěcena svaté Máří Magdaléně, má obdélníkový půdorys, jednoduchou hladkou fasádu a sedlovou střechu. Na stranách jsou umístěna zdobená okna, která byla v minulosti zazděna a při rekonstrukci v roce 2004 obnovena - vchod do kapličky uzavírají kovové dveře s malým zamřížovaným okénkem. Uvnitř nalezneme jednoduchý oltářík, na kterém se po rekonstrukci v roce 2006 objevila socha Máří Magdalény, prostor je na rozdíl od vnějších hladkých zdí členěn pilastry. Kaplička byla postavena roku 1700 a iniciátorem výstavby byl kartuziánský řád sídlící v nedalekém klášteřu ve Valdicích. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1728 přešla správa a údržba kapličky do rukou místní správy. Problémem pro stavbu byly požáry, které občas zachvacovaly a dodnes vlastně zachvacují vysušené trávy na svazích kopce. Totální devastaci pak znamenal rok 1968, kdy si v kapličce zřídili rádiovou pozici sovětští okupanti. Kaplička se také stávala i cvičným terčem při střelbách na vojenském cvičišti, které se rozkládalo na severozápadním svahu Zebína. Na jižní straně na úpatí nalezneme kostel Všech svatých a vedle stojící rozložitou osmibokou zvonici, jediné pozůstatky po dávno zaniklé vsi Zebín založené ve 14. století.
Prapůvodně byl Zebín zalesněným kopcem, ale vlivem hospodářské činnosti došlo k vykácení stromů a tak se na jeho odlesněných a erozí zasažených svazích setkáme spíše s flórou a faunou typickou pro teplé stepi a polostepi. Přibližně do roku 1968 byly svahy obhospodařovány a udržovány kosením a na východní straně byl vysázen ovocný sad, jehož zbytky jsou patrné dodnes. Svahy jsou porostlé ostružiním, planými růžemi, akátem či hlohem. Své místo si tu vydobyla také planá třešeň. Z typické květeny obývající suchá skalnatá místa tu nalezneme mochnu, rozchodník, sleziník či sveřep. Traviny tu zastupuje tráva válečka prápořitá, jetel, šalvěj či pcháč. Nalézt se tu dá také třeba divizna nebo violka. Drobnou faunu tu zastupují telomilné ještěrky, které vyhledávají sluncem vyhřátá skaliska, ve svazích hnízdí ťuhýk či bramborníček, ve skalách lomu pak poštolka. Na jaře je k zahlédnutí i vzácný otakárek fenyklový. Usnesením okresního národního výboru byl Zebín vyhlášen v roce 1980 chráněným přírodním výtvorem a o 12 let později v roce 1992 bylo rozhodnuto o zapsání celé lokality mezi přírodní památky, tomuto statutu se lokalita o výměře 5,73 ha těší dodnes.
Z vrcholu je nádherný výhled a je možné shlédnout vlastně celou jičínskou kotlinu. Na jihu kotlinu uzavíra Veliš tímto směrem lze shlédnout vlastně i celý Jičín na severovýchodě jsou hradní vrcholy Kumburk a Bradlec, na severu mohutný Tábor a jeho táborsko-kozákovský hřbet. Na severozápadě se nám ze Zebína naskytne výhled na domimantu Českého ráje hrad Trosky, při dobrém počasí lze zahlédnout i Ještěd, západně je to pak Prachovský hřeben, Vyskeř a na horizontu i hrad Bezděz.
Nová jižní cesta na vrchol s řetězovým zábradlím - dnes nedoporučovaná kvůli zvýšené erozi(2012)
Novou cestu lemují popisné cedule naučné stezky, které popisují hlavně přírodovědné zajímavosti zdejší lokality (2012)
Pohled na kapli od severovýchodu (2012)
Čelní pohled, vchod kryjí bytelné kovové dveře s mříží (2012)
Esíčko pod vrcholem s výhledy do okolí (9/2016)
Výhled na Valdice s pozadím Bradlece a Kumburka se otevírá při stoupání severo-východní stezkou (9/2016)
Panorama (2006) - Vrcholy Bradlec (vlevo) a Kumburk - dole Valdice a kartuziánský klášter přeměněný na vězení
Vrchol mohutného Tábora a Bradlec s Kumburkem, díky rozrostlé zeleni se Valdice již nedají spatřit. (2012)
- Pohled na Tábor a celý táborsko-kozákovský hřbet. (2006)
Pohled jižním směrem k městu Jičínu - úplně vlevo Valdštejnská logie, dole střecha zebínského kostela, za městem Jičín vrchol Veliše, vpravo konec prachovského hřebene s hradem Brada (2012)
Pohled ze Zebína západním směrem (2016)
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín