Hrad Trosky

Dominanta, přírodní unikát, historické a romantické místo s krásným rozhledem, ale hlavně symbol Českého ráje - spoustou pojmenování se dá titulovat výrazná silueta zříceniny hradu Trosky, kterému pojmenování zajistilo hlavně místo výstavby. Vystavěný na dvou bizarních čedičových sopouších patří neodmyslitelně ke jménu této chráněné krajinné oblasti.

Samotná skála pod hradem je typickou bazalitickou vyvřelinou, tedy lidověji čedičem. Oba komíny se na povrch prodraly již v dobách neogénu - postaru období odpovídající třetihorám a odborně se takovému slabému sopečnému výbuchu, kdy se láva s nízkou energií prodírá mezi jednotlivými křídovými vrstvami, říká freatomagmatický výbuch. Čedič je poměrně dobře odlučitelný, takže erozí a rozpadem okolních pískovců došlo k postupnému odvětrávání a obnažení dvou mohutných komínů, které tvoří zajímavou a světově unikátní přírodní raritu tyčící se do výšky 488 m.n.m. Jak bývá běžné i na okolních, obdobně vzniklých vrcholech, je území botanicky zajímavé, hlavně díky sluncem vyhřátým skaliskům a tak se na úpatích daří teplomilné fauně a flóře.

To co příroda načrtla, pak vcelku logicky dotvořil stavitel hradu, který využil dvou samostatných čedičových věží pro stavbu hradu a tak vlastně příroda předurčila to, jak hrad bude vypadat. Na každém skalisku byla vystavěna věž a na skále mezi nimi na bradle pak vyrostl komplex hospodářských a obytných budov. Vyšší a štíhlejší věž na východní straně hradu se nazývá Panna a menší a rozložitější věž se jmenuje Baba. Celé opevnění hradu sázelo hlavně na přirozenou neprostupnost zdejšího terénu - od jihu ho tvoří vlastně čedičový skalní masiv, východně a západně pak vysoké čedičové komíny s věžemi. Důležité tedy bylo opevnit hlavně severní stranu hradu. Zde ochranu obráncům poskytoval důmyslný systém trojitého pásu hradeb propojený bránami. Pro přístup do hradu bylo nutné projít skrz mohutné hradby nejprve první bránou na první nádvoří, kde byla umístěna strážnice, purkrabství pro správce hradu a další převážně hospodářské budovy. Další mohutné až 2 metry široké hradby měli výšku dosahující deseti metrů a cesta skrz vedla pouze kulisovou bránou (brána vytvořená pouze portálem v hradbě) na západní straně, která byla dále chráněna věží Babou. Za touto bránou se nacházelo hradbou obehnané hradní nádvoří s dřevěným palácem, jakoby přimknutým ke skále pod věží Babou, kterým se vystupovalo až do kamenné věže Baby nad ním. Dále se zde nacházely také konírny a další drobné obytné budovy, převážně dřevěné. Hlavní prostor hradu, palácové nádvoří s obytným palácem se nacházel nad nádvořím na vyvýšené plošině přimknuté ke skále s věží Pannou, přístupný po schodech pouze malou brankou určenou již jen pro pěší. Palác byl čtyřpatrový, s obdélníkovým půdorysem a byl krytý hlavně ve směru do nádvoří další hradbou, nejlepší ochranu mu však poskytovala poloha blízko vysoké věže. Tím byly obyvatelé hradu tímto důmyslným a vertikálně členěným systémem hradeb a bran bezpečně chráněni před případnými útočníky.

Hlavním prvkem systému obrany hradu však byly logicky obě věže, vystavěné na nepřístupné a vysoké skále. Menší věž zvaná Baba stojí na nižší skále, která se tyčí asi 47 metrů nad okolní terén a přístup byl možný pouze z dřevěného paláce pod ní po dřevěném schodišti. Věž Baba kryla západní stranu hradu a hlavně přístup k druhé bráně a nádvoří. Druhá vyšší věž, Panna, stojí na vyšší skále a má výšku nad okolním terénem bezmála 60 metrů. Do této věže se dalo vstoupit taktéž pouze z vrchního patra hlavního hradního paláce. Věž kryla východní část hradu a zároveň panovníkův palác, který byl k ní přimknutý. Pokud by se útočníci dostali až do paláce stala by se věž Panna posledním bezpečným útočištěm pro obránce hradu. Z věže by bylo možné vést obranu i proti daleko početnějšímu nepříteli, který již obsadil zbylý hrad. Zásobování hradu vodou zajišťovala téměř 30 metrů hluboká studna, která se nacházela na prvním nádvoří a potom také systém cisteren a svodů na dešťovou vodu, vytesaný pod věží Panna. Pro další účel zásobování byla pod věží vybudována i sklepení, pro uskladnění dostatečného množství potravin pro případ obléhání. V dalších patrech pak byly umístěny obytné prostory pro posádku a pro majitele. Logicky jsou všechny kamenné hradní stavby vystavěny z čediče a z pískovce, kterých blízké okolí poskytuje dostatečné množství. Další zvláště hospodářská stavení byla roubená ze dřeva. Ve své době šlo díky koncepci obrany a poloze dvou obranných věží o pozoruhodnou a vzhledově zajímavou hradní stavbu.

Název hradu Trosky je uváděn již od jeho založení, a jméno na hrad přešlo z původních skalních útvarů, ne nepodobných troskám hradu. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Čeněk z Vartemberka, který se v listinách poprvé v roce 1396 uvádí také s přídomkem z Trosek. Přesný rok výstavby hradu však znám není a tak počátek historie hradu můžeme datovat na konec 14. století - běžně bývá jeho založení datováno mezi léta 1380 - 1390. V té době drží Vartemberkové na turnovsku poměrně rozsáhlé statky a mnozí členové rodu jsou významnými činiteli politického dění v zemi a působí i na královském dvoře. Pravděpodobný zakladatel hradu Čeněk z Vartemberka vlastní državy jižně od Jičína a to Nový Bydžov a Vysoké Veselí a pak pozemky na severozápad od Jičína, potažmo od hradu Veliš, který je taktéž v majetku Vartemberků. Na severozápadě však nemá žádný pevný hrad a tak zřejmě dochází k rozhodnutí postavit hrad Trosky. Po výstavbě se však Čeněk z Vartemberka dostává do finančních potíží a tak postupuje na konci 90. let 14. století trosecké panství s hradem králi Václavu IV., který je jeho největším věřitelem. Ten panství přeprodává a hrad získává Ota III. starší z Bergova, králův velký oponent, který je aktivní v panské opozici proti němu a který se podílí i na králově zajetí v roce 1394. Ota je na hradě uváděn v listinách z roku 1399. Od Zikmunda také později získává za svou opozici proti Václavovi i titul podkomořího. Jeho syn Ota IV. mladší z Bergova stojí také, po smrti svého otce v roce 1414, na straně Zikmunda a je i přes výrazné prohřešky (brutální vyloupení kláštera v Opatovicích nad Labem) věrným katolíkem. A tak se za husitských bouří stávají Trosky bezpečnou baštou katolíků v kraji a přestože byl hrad pro husity významnou hrozbou, není nikdy husity dobyt. V té době je pouze krátce obléhán, po požáru věže Baba 13. června 1428, sirotčím vůdcem Janem Kralovcem.

V nejistých časech po bitvě u Lipan se na konci roku 1437 hradu Trosky lstí zmocňuje Kryštof Šof z Helfenburka - jeho oddíly slezly v tichosti hradby a část posádky pobily. Majitel hradu Ota IV. z Bergova nestačil při útoku uprchnout do bezpečné věže Panna a byl při napadení hradu zajat. V té době se Šofovi také daří obsadit a držet i nedaleký hrad Valdštejn. Kryštov Šof je vyhlášen zemským škůdcem a je proti němu a na pomoc obdobně postiženým hradům v roce 1440 vypravena zemská hotovost. Vojsko sice poměrně lehce během dvou dnů dobývá nedaleký Valdštejn, ale hrad Trosky se podaří Šofovi s posádkou asi 200 mužů úspěšně ubránit. A tak jsou Trosky v jeho držení i nadále a Šof na další 4 roky terorizuje zdejší kraj svými loupeživými výpady, při kterých si troufá až na města ve vzdálenější Lužici. V roce 1444 však padne kosa na kámen a část Šofovi bandy je při jedné výpravě napadena a pobita žitavskými oddíly. Kryštov Šof se se zbytkem bandy stahuje z hradu Trosky na nedaleký Valdštejn, který je tou dobou poškozený a neobsazený. K majetku se tak opět dostává právoplatný majitel Ota IV. z Bergova.

Po jeho smrti v roce 1452 dědí majetek jeho syn Jan z Bergova, ten jako jediný z rodu nepatří k zapřisáhlým katolíkům, ale naopak ke straně podobojí a bojuje dokonce v bitvě u Lipan na straně sirotčího vojska Prokopa Holého a po bitvě upadá s dalšími veliteli (Jan Roháč z Dubé, Sezema z Kunštátu) do zajetí. Po propuštění ze zajetí se Jan vrací na rodinné panství a je věrným a aktivním stoupencem krále Jiřího z Poděbrad. V té době patří v tomto kraji Janu z Bergova hrad Trosky a nedaleký hrad Zbiroh. Jan z Bergova, který zemřel v roce 1458, neměl dědice a tak na konci života postupuje či prodává části rodového majetku k uhrazení dluhů. Hrad Trosky se tak v roce 1455 dostává do držení Jana Zajíce z Házemburka, který v této oblasti vlastní hrad Kost. Jan z Házemburka tak zvětšuje svou pozici v oblasti dnešního Českého ráje neboť v jeho držení je kromě Kosti a Trosek i nedaleká Hrubá Skála či Návarov. Touto koupí však hrad Trosky ztrácí svou funkci pevného centrálního rodového sídla, Jan Zajíc sídlí buď na pohodlnější Hrubé Skále či na hradu Kost. Na rozdíl od Jana z Bergova patří Jan Zajíc k předním odpůrcům krále Jiřího z Poděbrad, za což je sice titulován Jiříkovým nepřítelem Matyášem Korvínem na nejvyššího kancléře země, ale tato funkce nemá v českém království, kterému pevně vládne král Jiří, žádný význam. Král Jiří však nemůže trpět podobné ústrky a proti Janu Zajícovi vytáhle v roce 1467 s vojskem a obléhá hrad Kost. V té době ještě končí konflikt příměřím a dohodou, avšak Jan Zajíc neustále proti králi brojí. V roce 1469 dochází králi s Janem trpělivost a uspořádá rozsáhlou vojenskou výpravu a obléhá tak všechny Házemburkovy hrady - Kost, Trosky, Hrubou Skálu a Návarov. I když se na podporu Házemburkovi vydává od severu lužické vojsko, které se dostává až na vrchol nedaleké Kopaniny, avšak po zprávě, že se Hrubá Skála pro nedostatek zásob obléhatelům vzdala, spěšně ustupuje. A tak jsou hrady postupně dobyty (krom hradu Kost, ta včasně uzavřela příměří). Jaké poškození v té době Trosky utrpěly se nedá z pramenů vyčíst.

V této době, zcela jistě jako většina podobných hradních pevností, ztrácí na významu, nejsou již sídlem vrchnosti a jsou pouze částí házemburských držav. Tato situace trvá až do roku 1497, kdy hrad kupuje i s panstvím Jan ze Šelemberka. Jan umírá v roce 1508 a od něho dědí hrad jeho syn Jindřich. Poté se hrad Trosky dostává do držení Jana z Biberštějna a na Frýdlantě a později po jeho smrti do majetku bratra Kryštofa z Biberštějna. Jeho smrtí v roce 1551 vymírá i celý rod Biberštejnů a hrad Trosky se na krátký čas dostává do majetku Lobkoviců, kteří ho přeprodávají Jindřichu Smiřickému, který trosecké panství připojuje k jeho sousednímu hruboskalskému panství s moderním zámkem Hrubá Skála. V té době Jindřich do statků investuje nemalé peníze a smiřické državy prosperují a bohatnou. Po Jindřichovi na něm se stejnou péčí hospodaří i jeho nástupci Zikmund a po něm Albrecht Jan. Albrechtu Janu Smiřickému je však celé panství konfiskováno za jeho účast na stavovském povstání proti císaři. A tak se trosecké panství s hradem dostává do rukou Albrechta z Valdštejna, který však naštěstí pokračuje v dobré hospodářské politice Smiřických. Samotný hrad však ani za Smiřických ani za panování Valdštejna nenabývá vyššího správního či hospodářského významu a je obsazen pouze nižšími vrchnostenskými správci a úředníky. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna přechází državy a s ním i hrad Trosky do majetku jeho oblíbeného synovce Maxmiliána z Valdštejna.

V té době však již zemi zasahuje plnou měrou třicetiletá válka, čímž začne zdejší kraj trpět nedostatkem a hrad Trosky začne nabývat na významu jako vojenská pevnost. Poprvé se tak stává v roce 1639, kdy hrad dobývají švédové a provádějí něm obranné práce, odpovídající té době. V roce 1640 pak krajem táhnou císařská vojska a postupně hrady dobývají zpět. Začíná doba kdy se v okolí střídají vojska obou stran a hrad je v té době bezohledně pleněn a jediné čemu je věnována pozornost, jsou obranné práce. Švédové s císařskými se na hradě ještě několikrát vystřídají a to v letech 1642, 1645 a naposledy v roce 1648, kdy jsou opět v moci švédských žoldnéřů. V tomto roce se rozhořívá poslední bitva a císařští Trosky získávají opět, ale již kompletně vypálené. Hrad začíná podobou dostávat svému jménu a pomalu se přeměňuje na opravdové trosky. Na obnovu hradu v té době nemají Valdštejnové ani pomyšlení, neboť peníze jsou po válce potřeba jinde.

Hradní zříceniny se tak po dlouhých letech chátrání dostávají do pozornosti až na počátku 19. století s rozmachem romantismu, pro který jsou jeho ruiny ideálním cílem návštěv. Hrad se tak stává cílem malířů, básníků či milovníků české historie. Romantickou zálibu má také jejich nový majitel, podnikatel Jan Lexa z Aehrenthalu, který v roce 1821 jejich ruiny zakupuje a jako i na okolních hradech plánuje jejich přestavbu v duchu romantismu. I když nemůžeme Janu Lexovi upřít snahu o záchranu a zušlechtění památek, přesto jeho zásahy byly někdy opravdu nešťastné - naštěstí tak hrad Trosky nepotkal osud nedalekého hradu Valdštejn, který byl kompletně přestavěn a jeho historické jádro bylo zcela zničeno - úprav na Troskách doznalo pouze zlepšení přístupu vybudováním cest a schodišť, či odklizením suti. Po smrti Jana Lexy tak již nedošlo například na kompletní výstavbu vysoké vyhlídkové věže, díky čemuž se hrad v jeho původní podobě zachoval až do dnes. Na místě paláce v dé době pouze vzniklo dodnes zachované točité schodiště vedoucí k dnešní hradní vyhlídce. V roce 1925 získává hrad do majetku Československý stát a další úpravy, již pod odborným vedením, zde provádí Klub českých turistů. Jde hlavně o archeologické, zabezpečovací a odklízecí práce. V roce 2000 je pak vybudováno a otevřeno dřevěné schodiště na věž Babu, odkud se naskýtá návštěvníkům krásný výhled do okolí Českého ráje, území jemuž jsou obě věže a hrad nezapomenutelnou dominantou.

POVĚST O TROSKÁCH

Jako hrozivý obr s pažemi vztyčenými ční na obzoru jičínského kraje zříceniny hradu Trosky. Na dvou ohromných pyramidách byl kdysi vystavěn pevný hrad, sestávající ze dvou částí, jež byly spojeny dvěma dvory. Zvláštní složení hradu a jeho zvláštní podoba byly příčinou, že se o něm vypravovaly různé pověsti.Je tomu dávno, velmi dávno. Tak dávno, že nebylo ještě potuchy o Troskách. Kolem dokola se rozkládala jen širá rovina. V nedaleké vesnici bydlel chudý chalupník, jemuž před rokem zemřela žena a zanechala mu dvě děti, chlapce a děvčátko. Zle bylo v chaloupce. Všude chyběly pracovité ruce hospodyně. Iděti potřebovaly ošetřování, a tak se konečně chalupník odhodlal, že jim přivede matku a sobě ženu.

Tím však dětem neposloužil. Macecha jim ubližovala, hladem je trápila a prací přetěžovala. Jednou je poslala ke studánce pod lesem pro vodu. Děti nabraly vodu do nádob, postavily je do svěží trávy a začaly sbírat jahody a sladké kořínky, jichž tam hodně rostlo. Pochutnávaly si na nich dlouho, že se jich macecha dočkat nemohla. Několikrát již šla na zápraží, ale vždy se vracela se zlostí do světnice. Konečně se tak rozhněvala, že jí splynula ze rtů krutá slova prokletí: "Kéž byste tam zkameněly, vy nezdárné děti!Přišel večer a děti se nevracely. Otec právě vedl koně do chléva, když mu macecha s láním vyprávěla, co se stalo, aby se šel po nich podívat. Hrozné bylo otcovo hoře, když spatřil účinek kletby své ženy.

U studánky trčela k nebi obrovská skála se dvěma vrcholky. S jedním vyšším; kde stál předtím hošík, a menším nedaleko, kde sbírala jahody jeho sestřička. Tak prý vznikly Trosky.Vypravuje se, že v době, kdy Trosky patřily rodu pánů z Bergova, obývaly věže dvě Bergovny, bába kališnice s vnučkou katoličkou. Ač blízké příbuzné, nemohly se snést pro různost víry a nenáviděly se tak, že se neustále hádaly. Proto se vnučka usadila ve věži na východní straně, kdežto babička bydlelo v západní věži. Kdykoliv se prý spatřily v oknech, vyčítala bába své vnučce, že zapřela víru svých otců, kdežto vnučka zase nazývala bábu kacířkou. Jejich křik, lání a pláč se ozývaly nejen ve dne, ale i v nočním tichu, že si kolemjdoucí zacpávali uši a z míst utíkali.

Dávno leží Trosky v rozvalinách, ale za bouřlivých nocí, kdy se blesky křižují nad krajinou, je prý dosud slyšet z věží pláč a sténání. Proto také nazvali lidé východní a vyšší věž "Pannou", nižší západní "Babou".

FOTOGALERIE

Schodiště na třetí nádvoří (5/2011)

Uvnitř věže nám výhled do kraje zprostředkují okna / střílny (5/2011)

Vstup do věže Baba (5/2011)

Uvnitř věže nám výhled do kraje zprostředkují okna a dřevěné plošiny (5/2011)

Věž Panna (5/2011)

Schodiště na Babu (5/2011)

Kompletní pohled na novodobé schodiště na Babu (5/2011)

Věž Baba (5/2011)

Kulisová brána skrz druhý pás hradeb (5/2011)

První nádvoří pohledem k bráně (5/2011)

Věž Panna (4/2006)

Věž Baba (4/2006)

Kompletní pohled na hrad od jihu (6/2005)

Panorama Trosek od východu (6/2005)

Věž Baba - rekonstrukce (5/2003)

Věž Panna (5/2003)

Výhled na Pannu (5/2003)

Zdi věže Baba (5/2003)

Průhled přes zdi do kraje z věže Baba (5/2003)

Vyhlídka a věž Panna (4/2001)

Věž Baba bez dřevěných vyhlídkových plošin (4/2001)

LETECKÝ POHLED NA HRAD TROSKY

PANORAMA

Panorama Trosky (2005) - panoramatická fotografie z věže Baby severním a východním směrem (téměř 180°)

VIDEO HRADU TROSKY Z PTAČÍHO POHLEDU

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

HRAD TROSKY

POPIS HRADU