INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD KUMBURK

POPIS HRADU

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Kopec má tvar homole, který je v dnešní době porostlý lesem, ale pokud si představíme, že ve své době byl kopec holý, je to ideální místo pro stavbu hradu. Hrad Kumburk, který zde byl vystavěn byl výborně opevněn. Přístup k němu zajišťovala cesta, která se táhla ve spirále kolem kopce vedla podél hradeb a musela překonávat celkem pět bran a tak byla výborně bráněna. Celé opevnění obklopoval hluboký příkop s valem, který se dal překonat pouze po padacím mostě. Na západní straně pod vrcholem se nacházelo větší prostranství, kde byly soustředěny konírny a hospodářské budovy. Odtud již vedla cesta k samotnému vnitřnímu hradu.


Vyhlídka na zbytcích hlavní věže hradu Kumburk (2013)

Samotný centrální hrad byl opět obehnán zdí a tvořila ho obytná budova, která se nacházela na severní straně. Na východní straně hradu na nejvyšším místě stála mohutná věž hranolovitého tvaru a o něco níže jižně menší věž kulatého půdorysu, která bránila hlavně vnitřní opevnění. Vstup od západu do hradu bránila menší hranolovitá věž s bránou.

V písemných zprávách se nejprve setkáváme s názvem hradu jako Goldenburk což znamená Zlatý hrad nebo Kolburk. Hrad vznikl počátkem 14. století a zakladatelem hradu byl rod Markvarticů, jeho vartemberská větev. Poprvé je v pramenech z roku 1325 uváděn majitel hradu Markvart z Goldenberka a lze se jen domýšlet, že on je zakladatelem hradu. Vartemberkové z Goldenburgu drží hrad až do roku 1406, kdy jej Jan prodává Janu Krušinovi z Lichtenburku. Za husitských válek vládne na hradě nejstarší syn Jana Krušiny – Hynek a ten stojí na straně husitů a patří mezi pány, který zasílají protestní nótu proti upálení Jana Husa. V roce 1420 vede Hynek své vojsko na pomoc Praze proti Zikmundovi a bitvy o Vyšehrad se účastní již jako hejtman. V roce 1421 je zvolen v Čáslavi do rady dvaceti zemských správců. Po roce 1426 se po neshodách s táborskými dává na stranu Zikmunda. V dobách vlády Hynka Krušiny z Kumburka je zesíleno opevnění hradu – původní val byl opatřen hradební zdí se šesti Baštami a bylo zesíleno opevnění paláce. Po jeho smrti v roce 1454 dědí kumburské panství jeho syn Vilém, který již není tak obratným správcem a části panství ztrácí – hrad Kumburk si však zachovává až do své smrti v roce 1486. Nástupcem Viléma je jeho syn Haiman. Pravděpodobně za jeho panování rod Lichtemburků hrad ztrácí – za jakých okolností se však v písemných pramenech nepíše.


Typický pohled na vrchol Kumburku od Nové Paky (2013)

Po Lichtenburcích se na hradě střídá několik majitelů – Jan Žehušický v roce 1500, od něj přebírá hrad v roce 1513 Bartoloměj Minsterberský a po něm rod Berků z Dubé A TO v roce 1517. Ti zde vládnou do roku 1524 – opět nastává informační vakuum, kdy se neví nic o způsobu výměny majitele. V roce 1529 již drží kumburské panství Jan Trčka z Lípy, který ho v roce 1533 přenechává Mikuláši Trčkovi z Lípy na Veliši. Ten připojuje hrad Kumburk k městu Jičínu. V letech 1540 – 1569 je celé zboží v držení jeho syna Viléma. V dalších letech je držení kumburského panství v rukou Buriana a poté Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Jan Rudolf pak prodává celé zboží v roce 1607 Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. V této době již na hradě nikdo nesídlí. Již Trčkové pobývali raději na Veliši či na pohodlnějším zámku v Jičíně. A za Smiřických tomu nebylo jinak – z hradu se dokonce stává vězení.

V pohnuté době před Bílou Horou se Smiřičtí dali na stranu stavů a tak jim byly všechny državy po bílé Hoře v roce 1621 zkonfiskovány. V době konfiskace má Smiřické panství 36 vsí, město Jičín a Novou Paku, hrad Kumburk, hrad Bradlec (v té době již pustý) a tvrze Dřevěnici a Radim. Celé panství získává Albrecht z Valdštejna a Smiřické zboží mu slouží jako základ k budování vévodství frýdlantského s hlavním městem Jičínem. Po zavraždění Valdštejna v Chebu daruje císař hrad Kumburk roku 1636 Rudolfovi Tiefenbachu. V této době je již hrad pustý a poškozený – za třicetileté války ho využívali Švédové jako pevnost a tak návrhem stavitele Františka Pieroniho de Galliano císař Ferdinand III. v roce 1658 rozhoduje o poboření hradu, aby se v budoucnu již nestal základnou nepřátelským vojskům. A tak bylo pod opevnění umístěno několik sudů s prachem a hrad vyhozen do povětří. Co nezdolal prach dokonali v dalších letech lidé, kteří rozebírali kámen na okolní stavby.

Hrad Kumburk
Pohled do okolí je z hradu Kumburk úchvatný - uprostřed Tábor, v pozadí Kozákov a za ním Ještěd (2013)

Štemberkové celé panství i se zbytky hradu drželi až do roku 1710, kdy ho prodali Janu Josefu Trautmannsdorfovi. V roce 1824 k tomuto panství připojuje Ferdinand Trautmannsdorf obce, které byly odtrženy Albrechtem z Valdštejna při zakládání kláštera ve Valdicích v roce 1624. Trautmannsdorfové se snažili již v roce 1840 zabezpečit trosky hradu, vyčistili sklepy a zabezpečili některá nebezpečná místa. A i doba troskám hradu Kumburku přála, staly se z nich romantické zříceniny a chodilo k ní čím dál tím více lidí – rád se tu zastavoval Bohuslav Balbín i Karel Hynek Mácha, kterému sem byla později zasazena pamětní deska. Z vrcholku hradu byl a je nádherný výhled do krajiny. V roce 1939 – 1941 zajistil Klub českých turistů opěrné zdi proti sesutí, opravil zbytky věže a opět vyčistil sklepy. V roce 1945 stát zkonfiskoval podle Benešových dekretů celý majetek rodu a hrad přešel pod správu státu.

Dnes hrad patří obci Syřenov a na hradě provádí správu Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Sdružení zabezpečilo trosky hradu, celý hrad bezpečně zpřístupnilo, vyčistilo sklepy a na vrcholku vystavělo vyhlídku.

PANORAMA


Kompletní 360ti stupňové panorama výhledu z hlavní věže hradu Kumburk (2013)

Panorama kumburk 2
Pohled na přístupové schodiště a studniční věž pod lešením (2013)

Panorama kumburk 2
První brána hradu Kumburk (2013)

Panorama kumburk 2
Úchvatný pohled z vrcholové vyhlídky ke hradu Bradlec (2016)

Panorama kumburk 2
Pohled z vrcholu k první bráně a na parkány (2016)

Panorama kumburk 2
Zimní panorama z vyhlídky pohledem na Krkonoše

Panorama kumburk 2
A obdobný pohled na jaře

FOTOGALERIE


Pohled od hradu Bradlec ke Kumburku (2000)


Kumburk z cesty od Klepandy (2000)


První vstupní brána (stav: rok 2000)


Zbytky čtyřhranné věže (stav: rok 2000)



Zbytky sklepení hradu (stav: rok 2000)


Kumburk - dnes na místě stojí dřevěné vyhlídková plošina
(stav: rok 2000)



Stoupání k první bráně (stav: rok 2006)


První brána hradu (stav: rok 2006)



Za první branou (2006)


Druhá brána (2006)



Parkány prvního opevnění (2006)


Hlavní věž hradu (2006)



Věž u druhé brány (2006)


Pohled do výšin zbytků hlavní věže (2006)



Věž a zbytky paláce (2006)


Třetí brána - nyní hlavní vstup do hradu (2006)



Pohled na hrad od jeho úpatí (2000)


Věž v severozápadní části (2006)



Sklepení hradu (2006)


Pohled z výšin Kumburku směrem k nedalekému Bradleci (2006)



Zbytky opevnění (2006)


Panenská věž u druhé brány (2006)



(2006)


Současná přístupová cesta k vrchní věži - dole obranné parkány (2006)



Parkány a zbytky bašt (2006)


Vlevo vstup do podzemí, v pozadí hlavní věž s vyhlídkou (2006)



Opevnění hradu (2006)


Hlavní věž s nádherným rozhledem do kraje (2006)



Okno hlavní věže a pamětní deska na K.H.Máchu (2006)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2013)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)


(2016)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín