INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

KOVAČ - KONECCHLUMÍ - LIBÍN - HOŘICE

Konecchlumí, vyhlídka
Pohled od Konecchlumského mohyly přes kostel do kraje
Pojďme se podívat na zalesněný hřeben zvaný Chlum (Mlázovický, Hořický, Vřešťovský), který se rozkládá podél hlavní silnice Jičín – Hradec Králové z Konecchlumí až do Hořic. Náš dnešní výlet začíná na vlakové zastávce v Kovači, kam jsme se dopravili po trati 041 vlakem z Jičína. Od vlakové zastávky zamíříme silnicí po zelené turistické značce směrem do obce Kovač. Na návsi odbočíme vpravo přes potok Lužanka a zamíříme skrz celou obec Kovač stále po silnici směrem do obce Konecchlumí. Silnička je poměrně frekventovaná a vede nás mezi poli až do obce Konecchlumí k hlavní silnici, kde odbočíme vlevo a dorazíme k rozcestníku s červenou turistickou značkou, který se nachází na sloupu přes silnici naproti konecchlumské hospodě. Zde přejdeme na červenou turistickou značku a zamíříme přes hlavní silnici (pozor při přecházení frekventované silnice!) kolem hospody na vedlejší silničku směrem do Mlázovic. Naším dalším cílem bude zdejší kostel svatých Petra a Pavla – velká to dominanta celého kraje, který se tyčí nad obcí na konci hřebene chlumu. Půjdeme po silnici a vpravo můžeme vidět zbytky konecchlumské tvrze. Po asi 350 metrech dojdeme ke křižovatce s místní komunikací, kde nás červená značka směřuje vpravo na místní komunikaci a do vrchu asi 200 metrů ke kostelu. Zde si můžeme odpočinout a prohlédnout si exteriér a případně i interiér kostela, ve kterém se nachází soubor obrazů Křížové cesty od malíře Vladimíra Komárka.

Kostel obejdeme z pravé strany a stoupáme stále do stráně k dalšímu zajímavému objektu na naší cestě a to ke krásně ztvárněnému pomníku který, má podobu lva s korunou u nohou. Pomník byl vystavěn na počest majitele zdejšího panství, Viléma Konecchlumského, popraveného za účast na stavovském povstání na staroměstském náměstí v roce 1621. Je odsud přenádherný výhled do celého okolního kraje a směrem k Jičínu. Když se pokocháme výhledem, zanoříme se již do lesů Mlázovického chlumu a půjdeme po lesní cestě stále do kopce, naštěstí již s mírnějším, ale táhlým stoupáním k prvnímu vrcholu cesty, zvanému Hůra, s nadmořskou výškou 389 metrů nad mořem. Po dosažení vrcholu, či spíše kulminačního bodu pokračujeme pohodlnou lesní cestou po hřebeni a po stranách se ve výsecích lesa otevírají rozhledy buď severně na podkrkonoší či jižně do kolínské roviny. Začneme se blížit k nejvyššímu vrcholu Mlázovického chlumu Maxinci a po pravé straně mineme pomníček zde tragicky zemřelé Blaženky Pátkové, až dojdeme na turistickou křižovatku naší červené značky se zelenou turistickou značkou ze Sobčic přes Podhorní Újezd do Mlázovic. My se stále přidržíme naší červené a dalším stoupáním atakujeme vrchol Maxince, který má výšku 450 metrů nad mořem. Úplný vrchol Maxince mineme a konečně začneme také klesat, po asi 200 metrech se klesáním dostaneme na křižovatku lesních cest a zároveň k turistickému rozcestníku Maxinec, zde se k červené připojuje modrá značka z Mlázovic do Ostroměře a společně s ní půjdeme dalších 0,5 km k rozcestníku, kde se od sebe obě opět oddělují. Tentokrát červená bude vlevo klesat a modrá půjde vpravo po hřebeni. Zde si můžeme vybrat jednu z alternativ dnešního výletu. Pokud se přidržíme stále červené značky začínáme od rozcestí zpočátku poměrně prudce klesat přímo do údolí říčky Javorky k malebné osadě Libín. Zde se k nám před železničním přejezdem připojí zelená značka od ostroměřského hradiště. Touto zkratkou si vlastně zkrátíme výlet a nohy ušetříme o asi 3,5 km pochodu, připravíme se ovšem o návštěvu ostroměřského hradiště, ke kterému zamíříme ve druhé alternativě odbočením na modrou turistickou značku.

Libínské výhledy
Pohled do Libínského údolí
Ta nás povede pohodlnou lesní cestou s mírným klesáním, kdy se nám po asi 2 km začnou otevírat pohledy jižně na městečko Ostroměř a do kolínské roviny. Po 1 kilometru narazíme na Hrozný dub - strom vysazený zde na paměť loupežné vraždy zdejšího dělníka (na přelomu 19. a 20. století), který se vracel pozdě večer po cestě z práce v lomu domů do Vojic a v tomto místě byl zavražděn a okraden o svoji výplatu, kterou s sebou nesl. My se přiblížíme k ostroměřskému hradišti, jehož valy nemůžou pozornému cestovateli uniknout. Projdeme po cestě poměrně vysokým východním valem a rázem se vlastně ocitneme uprostřed hradiště, prohlédnout si můžeme poměrně dobře zachovalý západní a severní val, ve středu hradiště se rozprostírá oplocený sad. Když dojdeme k rozcestí ostroměřské hradiště můžeme přímo před námi na východě vidět zbytky valů akropole. Odsud je možné zakončit výlet sestupem do Ostroměře kolem tvrze Hradišťko na vlak či autobus. My se však začneme vracet zpět k naší červené značce, kterou jsme pod Maxincem opustili a tak se na rozcestí u hradiště dáme severně po zelené značce směrem na Lázně Bělohrad. Zelená protne opět severní val hradiště a postupně začne klesat lesní cestou do malebného údolí říčky Javorky. Po asi 1 km dorazíme k říčce, kterou lemuje asfaltová silnice a po té se vydáme proti proudu říčky Javorky. Na silnici se nezdržíme dlouho a za dalších 300 metrů odbočíme vpravo cestou k osadě Libín. Zde se u železničního přejezdu střetáváme s původní červenou značkou, která si sem zkrátila cestu z Maxince.

Od rozcestníku jdeme cestou přes železniční přejezd skrz chatovou kolonii po louce k památníku věnovanému Aloisi Jiráskovi od Jana Štursy. Od něj začneme stoupat podél domků osady Libín na vrchol. Stoupání na hořický chlum
Pohled zpět: prudké stoupání podél mýtiny na hořický chlum
Kraj a rozhledy jsou zde opravdu líbezným nebo „libínským“ pohlazením na duši. Když vystoupáme na nejvyšší bod Libína dojdeme k rozcestníku Nad Libínem. Zde se od nás odděluje zelená značka která klesá zpátky do údolí Javorky do Šárovcovy Lhoty a dále do Lázní Bělohradu. My zamíříme opět po červené na poslední velký výstup směr Hořice. Pěšina nás zavede opět do lesa a krátce odbočkou vlevo na lesní cestu, která vede po vrstevnici. Po asi 200 metrech však značka uhne vpravo a my musíme chtě nechtě začít stoupat prašnou pěšinou podél lesního výseku asi 500 metrů do poměrně prudkého kopce. Můžu však každého cestovatele ujistit, že jde o poslední stoupání na naší cestě. Po dosažení kulminačního bodu mineme cestou vlevo vrchol kopce který dává jméno celému hřebeni, jmenuje je se Chlum a má výšku 449 metrů nad mořem. Od kulminačního bodu přejdeme ještě pár stovek metrů a dorazíme ke Krkonošské vyhlídce, jde o lavičku s přístřeškem odkud je výsekem lesa nádherný výhled na hřebeny Krkonoš. Odsud začneme pomalu klesat, přejdeme po chvíli odbočkou vpravo lesem na další lesní cestu, která nás pomalu z Chlumského lesa vyvede. Na jihu se před námi objevují krásné výhledy na město Hořice a okolní blízkou i vzdálenou krajinu.

Konecchlumí, vyhlídka
Blížíme se po hřebeni k rozhledně
Vpravo míjíme po chvíli domky obce Chlum a po asi 1 km se dostaneme k Rozsívačově skále na rozcestí turistických značek. Zde se k naší červené značce připojuje žlutá od Lázní Bělohradu a společně po ní půjdeme k již z dáli viditelné rozhledně na Chlumu, umístěné na zdejší telekomunikační věži. Z rozhledny je krásný výhled na Hořice a přes les severně na Krkonoše i do vzdálené okolní krajiny. Když se pokocháme výhledem opustíme červenou a přidržíme se žluté turistické značky a začneme klesat. Kdo by chtěl ještě navštívit nedalekou Věž Samostatnosti, půjde po červené, která od památníku směřuje stejně jako naše žlutá dolů do města. My po žluté jdeme dolů a na pěšinu skrz zahrádkářskou kolonii k prvním domům města Hořice. Značka nás stálým klesáním provede klikatými uličkami města a po chvíli se ocitáme na hořickém náměstí. Zde si můžeme prohlédnout muzeum, popřípadě se občerstvit – kousek od vrchní části náměstí nalezneme hořický zámek. Z náměstí můžeme plánovat buď návrat autobusem, nebo se vydat stále rovně spodní částí náměstí kolem radnice a hořického kostela k asi 1,5 km vzdálenému vlakovému nádraží.

Panorama z hořického chlumu
Pohled z chlumu po výstupu z lesa do krajiny hořicka

MAPA VÝLETU

Mapa výletu
Mapa není na Hořicku aktuální - přeložena byla žlutá značka od hořické rozhledny na Chlumu do Hořic (žlutá Hořice - Lázně Bělohrad)

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín