INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HOŘICE - ZÁMEK

HISTORIE A POPIS ZÁMKU

R. 1267 držel Hořice nebo jejich část Marek z Hořic. Jakuš z Hořic dal dva díly městečka a panství s tvrzemi r. 1365 synům Svatomírovi a Hynkovi. Jednalo se o tvrze Radíkovice, Pustohrad a snad i Hořice, kde byly tvrze dvě - v městečku a na kopci sv. Gotthard.

V 15. století byly Hořice rozděleny na čtyři díly, které patřily různým majitelům často se střídajícím. Koncem 15. století byla původní tvrz - jak dosvědčuji zachovaná okna a portálky - přestavěna v pozdně gotickém slohu. Stavba byla provedena z pískovce a měla dřevěné podsebití. Půdorys byl lichoběžníkový o střední délce 24 m a střední šířce 15 m. V přízemí byla klenutá chodba a čtyři místnosti, zbytek byl "větším dílem ode dřeva starodávným mustrem vystavěný", jak svědči zápis z r. 1628. Tvrz byla chráněna příkopem a valem.

Kdy přesně byla tato pozdně gotická přestavba uskutečněna, není známo. Snad to bylo za Rašínů z Rýzmburka, kteří spojili všechny díly Hořic. Jmenovitě je z nich doložen r. 1491 Jan Rašin z Rýzmburka, který je zdědil po svém otci. Pak se zde vystřídalo v krátkých úsecích několik držitelů, z nichž jsou doloženi například r. 1503 Jan Štěpanický z Valdštejna, po něm jeho syn Zdeněk, krátce i Vojtěch z Pernštejna a r. 1532 Jan Litoborský z Chlumu. Když tento pán prodával r. 1535 panství Petrovi Bohdaneckému z Hodkova, patřilo k němu městečko a tvrz Hořice, vsi Libonice, Lhotka a Chvalina. Pak následoval Bernard Žehušický z Nestajova, který po r. 1538 prodal statek Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Za vlády Smiřických došlo k velkému rozšířeni jejich majetku. Stará tvrz již nepostačovala, a proto došlo ke stavbě zámku. Ten byl postaven kolem původní tvrze. Byla to prostá čtvercová renesanční stavba. Jižní jednopatrové" křídlo s arkádami a sgrafitovou výzdobou bylo obytné, další přízemní křídla sloužila jako hospodářské budovy. Přesné datum stavby zámku není známo. Tvrz byla ponechána uprostřed nádvoří a ještě r. 1628 měla čtyři podzemní a pět povrchových sklepů (v úrovni přízemí). Nad nimi v dřevěném prvním patře bylo šest světnic a sedm komor, v podkroví dalších šest komor.

Roku 1623 při bělohorských konfiskacích získal hořické panství Albrecht z Valdštejna, který k němu připojil další okolní malé statky: Svatojanský Újezd, Třebovětice, Ostroměř a Doubravu. Po jeho smrti byl hořický statek zahrnující městečko a 22 vesnic darován roku 1635 Jakubu Strozzimu a jeho synům Petrovi a Oktaviánovi. Petr Strozzi padl v tureckých válkách r. 1664 a vdova Marie Kateřina plníc jeho poslední vůli odkázala celý, statek pražskému arcibiskupství ke zřízení nadace pro invalidní důstojníky a vojáky. Stalo se tak r. 1714 a r. 1743 převzal správu statků a této nadace stát.

Po požáru r. 1749 byl zámek opraven, ale ze staré tvrze zůstalo jen kamenné přízemí, které bylo zastřešeno. Pak byl zámek ještě několikrát v 18. a 19. století upravován byly zazděny arkády, zmizela sgrafita a stavba byla přizpůsobována účelům, kterým právě sloužila. Byly zdě úřadovny hořického panství, až do postavení novostavby, zde byla invalidovna, vrchnostenský a městský archív, škola atd. Poslední stavební úprava z r. 1954 se omezila, na vnější' vzhled budovy, která v současné době slouží jako kanceláře a byty zaměstnanců hořické správy státních lesů. Také přízemní zbytky tvrze využívá tento podnik jako sklady. Na dávnou minulost hořické tvrze upomíná místní jméno Na parkánech na západní straně objektu. Zámek se zbytky tvrze v nádvoří stojí na mírném návrší v samém středu města Hořic asi 100 metrů od hořického náměstí v jeho horní části.

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín