INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRAD ZBIROHY (Zbiroh)

SITUACE HRADU

U vsi Rakousy tvoří řeka výrazný esovitý zákrut, nad nímž byl vysoko na pískovcové skále vystavěn menší hrad Zbirohy (někdy uváděný i jako Zbiroh). Neznámý stavitel zkušeně zvolil velmi výhodné místo pro stavbu hradu čtyřdílné dispozice, který byl výborně krytý strmým skalnatým terénem a umožňoval velmi dobře se bránit. Nevýhodný byl však velmi stísněný prostor na skalnatém ostrohu, kam se musel hrad vejít a tak malé místo také dává hradu protáhlý a úzký půdorys, konfigurace jednotlivých staveb tak byla silně ovlivněna tvarem pískovcových skal.

Hrad Zbirohy

Vpředu, na východní straně, se pravděpodobně rozprostíralo předhradí s hospodářskými budovami, chráněné pouze dřevěnou hradbou. V čele hradu na skále volně stála věž obdélníkového půdorysu,která byla patrně obytná, krytá vpředu hlubokým šíjovým příkopem tvořeným z části skalní rozsedlinou. Věži se dnes říká Kazatelnice a je prvním výrazným pozůstatkem, který návštěvník spatří. Jádro hradu, které nalezneme za věží má tvar nepravidelného lichoběžníku a tvoří ho hlavně podsklepený palác v půdorysu písmene L. Sklepy má palác tesané do pískovcové skály a palácové zdivo na skálu plynně navazuje a kopíruje ji. Výrazně viditelnou součástí jádra je do skály tesaná obdélná cisterna na vodu. Na konci skalní šíje, na západní straně, stávalo druhé palácové křídlo, zakončené na severu pravděpodobně polookrouhlou baštou, která z části vystupovala před linii obrany. Z jihu obíhal hrad pravděpodobně parkán, kterým vedla do hradu přístupová komunikace. Na jihovýchodním rohu střední části hradu lze identifikovat plošinu, se základy lichoběžníkové stavby neznámého původu. To co zbylo z hradu Zbirohy ukazuje, že se jednalo o hrad poměrně malý a ten již v té době nemohl soupeřit třeba s Hrubým Rohozcem, který vlastnil stejný majitel.

V písemnostech se nikde nenalezla informace, kdy byl hrad založen – je tu pouze předpoklad, že se tak stalo za Lemberků, někdy na počátku 14. století. Poprvé se jméno hradu objevuje v listinách za krále Václava IV, kdy je majitelem hradu znám Markvart z Vartemberka a na Kosti – ten vlastní i blízký Hrubý Rohozec. Markvart je však pánem výbojným, je nespokojený jak dopadly u krále jeho spory s Lužickými a tak je na jejich cestách do Čech přepadá a olupuje. To se samozřejmě nelíbilo králi a tak se zemskou hotovostí Markvartovi hrady v roce 1390 (někteří historici mluví o roku 1388) oblehl a dobyl - jednalo se samozřejmě o Zbirohy, nedaleký Hrubý Rohozec a Žleby. Markvart byl zajat a jeho panství konfiskována. Tím přechází hrad Zbirohy na Otu z Bergova a na Troskách, který hrad od krále odkupuje. V dobách husitských bouří stojí Ota na straně panské jednoty, ale později se prezentuje jako odpůrce husitství. Jeho syn Jan je však jiného smýšlení a plně podporuje stranu podobojí. V roce 1434 stojí na straně táborských vojsk, proti panské jednotě v bitvě u Lipan, ze které se mu po porážce podaří uniknout. Někteří historici opět píší, že byl na místě zajat, možná, že unikl přímo z bitvy, ale nechal se pak některým svým příbuzným zajmout a bezpečně internovat. Samotnému hradu Zbiroh se za husitství válečné události vyhýbají. Po prohrané bitvě vládne kraji bezvládí a tak se hrad dostává, stejně jako spousta jiných v okolí, do rukou loupeživých pánů, kteří pořádají výpady do okolního kraje. Ve 40. letech 15. století jsou veškeré hrady s loupeživou posádkou obléhány a dobyty – tak se stalo i u hradu Zbirohy a to pravděpodobně v roce 1442, kdy byl i pobořen. V pozůstalosti Jana z Bergova, který umírá v roce 1458, je již uveden jako pustý.

FOTOGALERIE


Předsunutá samostatná obytná věž "Kazatelnice" (9/2016)


Hrad stojí na vysokých sklaních blocích (9/2016)


Šíjový příkop tvořený hlavně sklaní rozsedlinou (9/2016)


Věž "Kazatelnice" při pohledu zdola (9/2016)


Současný umělý přístup do hradního areálu (9/2016)


Informační tabule a rozcestník zelené značky (9/2016)


Uměle vytvořené schodiště zpřístupňuje hrad od severovýchodu (9/2016)


Záseky (9/2016)


Zbytky hradby ve skále (9/2016)


Vnitřní část předsunuté samostatné věže se střílnou (9/2016)


Přístup do jádra hradu skrz branku (9/2016)


Jižní část parkánové hradby (9/2016)


Pohled do sklepů z nádvoří (9/2016)


Nejvýraznější zbytky paláce na severní straně (9/2016)


Pohled na zbytky paláce (9/2016)


Jádro hradu a malé nádvoří (9/2016)


Přístup do jádra hradu na východní straně (9/2016)


palácové okno (9/2016)


Detail palácového okna (9/2016)


Obdélná cisterna (9/2016)


Kompletní pohled na jihovýchodní část jádra hradu (9/2016)


Jihozápadní část, dole cisterna na vodu (9/2016)


Západní část jádra hradu(9/2016)


Jižní hradba a cisterna (9/2016)


Palác a jediné zachované okno (9/2016)


Pohled přes cisternu k východu (9/2016)


Východní strana paláce a schodiště na vyhlídku (9/2016)


Pohled z nádvoří do nižších pater hradu (9/2016)


Detail rohu paláce(9/2016)


Zasypané sklepení (9/2016)


Šířka stěny paláce je značná(9/2016)


Západní část hradu na konci úzké šíje (9/2016)


Severní strana paláce (9/2016)


Celkový pohled severní část hradu (9/2016)


Palácová branka(9/2016)


Severní část palácové stěny (9/2016)


Palác je na severozápadě ukončen okrouhlou baštou (9/2016)


Uměle vylámaný vchod do sklepení hradu (9/2016)


Pohled do sklepení hradu (9/2016)


Sklepení je z části tesané a z části zděnné (9/2016)


Pohled na severní stěnu paláce od východu (9/2016)


Skalní bloky na severu (9/2016)


Zeď samostatné předsunuté věže (9/2016)


Věž "Kazatelnice" (9/2016)


Spodní patra paláce přechází do sklepení (9/2016)


hezky klenuté sklepní místnosti paláce (9/2016)


Skála a tesaný kámen (9/2016)


jediné zachované okno paláce z venku (9/2016)


Celkový pohled na severní stranu hradu (9/2016)


Sklaní bloky na severu (9/2016)


Skály ve sklaní rozsedlině se zářezy (9/2016)


Pravděpodobné předhradí (9/2016)

PANORAMA

Panorama z hradu Brada
Kompletní panorama jádra hradu

Panorama z hradu Brada
Palácové zdivo plynule a hluboce navazuje na skálu

Panorama z hradu Brada
Vnitřní roh paláce a pohled na severní stranu

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín