INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Hruboskalsko je dozajista jednou z turisticky nejpopulárnějších oblastí Českého ráje, přispívá k tomu kromě spousty přírodních krás a zajímavostí i spousta zajímavých hradů a zámků. Jedním z nejstarších je hrad Valdštejn vystavěný vysoko nad údolím na třech pískovcových monoblocích. Jeho dominantu můžeme spatřit pokud projíždíme vlakem či autobusem z Turnova do Jičína - tyčí se viditelně na skále vysoko nad údolím.
I když se do dnešních dnů zachovalo spíše jen historické torzo, později upravované a přestavované v duchu romantismu, určitě se tento nejstarší hrad Českého ráje navštívit vyplatí. Jeho historie totiž sahá až do poloviny 13. století, kdy ho s největší pravděpodobností kolem roku 1250 nechal na třech mohutných pískovcových skalách vystavět Jaroslav z Hruštice (používal také jméno Jaroslav z Lemberka) z rodu Markvarticů. Z dochovaných písemností z roku 1304 je potvrzeno, že jeho majitelem byl určitě jeho syn Zdeněk z Valdštejna. Stavitel vybral místo opravdu mistrně a využil třech přirozeně nepřístupných skal, ze severovýchodu padajících hluboko do údolí. Díky mohutným balvanům skal, na kterých je hrad postaven, získal i své jméno - Waldenstein (Lesní kámen) zkráceně Waldstein. Na první (nejsevernější) skále stával přední hrad, tedy jakési předhradí, na který bylo možné přistoupit přes poměrně hluboký příkop po mostě, na druhé skále stával prostřední hrad a na posledním níže položeném skalním bloku byl vystavěn palác a velká věž. Z tohoto původního hradu se toho do dnešních dnů bohužel moc nezachovalo, jde především o zachovalé fragmenty zdí, ve skále tesané sklepy či kapsy pro trámy původních dřevěných budov. Nejzachovalejší části zbyly ze zadního hradu, kde se nacházejí sklepy, původní gotická zeď a na východě zbytky hradeb se střílnami ve tvaru šípu. Ostatní stavby pochází vesměs z doby romantické přestavby z 19. století. Hrad samotný měl poměrně dobrou ochranu, od severu a východu byl díky skalním stěnám vlastně nedobytný a obránci měli tímto směrem velký výhled do kraje, ze západní strany pak ukrýval hrad lesní porost a změti pískovcových skalisek. Přesto pro upevnění obrany byly na této straně postaveny dvě předsunuté pevnosti. Na západním výběžku hruboskalska vzdušnou čarou asi 2,5 km vzdálený hrad Kozlov (Chlum) a na jihu malá skalní pevnůstka zvaná Kavčiny, od hradu vzdálená asi 500 metrů.
Byl to přelom 13. a 14. století, kdy krajina Českého ráje patřila členům rozvětveného rodu Markvarticů a to od Krkonoš až ke střednímu toku Jizery. Syn zakladatele hradu Zdeněk z Valdštejna měl tři bratry a již tato generace zažila poměrně velké třenice a tahanice o rozsáhlý majetek rodu. Členové další generace však již proti sobě začali otevřený a násilný boj. Lze se dočíst z kronik z roku 1318 například o loupežné výpravě bratrů Heníka, Albrechta, Hynka a Jana proti nedaleké Všeni a Příšovicím, kterou vlastnil v té době Vikart z Polné či se před soud dostala kauza Zdeňka z Valdštejna s jeho bratry, kteří zamýšleli napadnout a vypálit hrad Rotštejn - z čehož je obvinil jejich bratranec Vok z Rotštejna. V té době také Albrecht z Valdštejna napadl a vyloupil bohatý statek v Nové Vsi. Celé valdštejnské panství společně vlastní v letech 1318 - 1323 pět synů Zdeňka z Valdštejna a proti nim stojí povětšinou jejich bratranec Vok z Rotštejna. V roce 1323 se má majetek dostat dle práva do rukou Voka z Rotštejna, avšak je samozřejmě Valdštejnskými odmítnut a tak napadají vojska z obou držav hraniční obce na neustálené hranici a loupí v nich. Rod Valdštejnů se postupně dělí na několik větví (lomnická, štěpanická...) a samotný hrad Valdštejn se stává součástí majetku lomnické větve Valdštejnů, kteří v něm mají hlavní sídlo. Na konci 14. století kupuje hrad s částí panství Jan z Vartemberka - jelikož zemřel poměrně mladý v roce 1383, ke koupi došlo asi těsně v době před jeho náhlým úmrtím. Po jeho smrti spravuje místo nezletilých Janových dětí Vartemberské panství Beneš z Vartemberka. Majitelem hradu se nakonec stává Janův syn Jindřich z Vartemberka, o němž pochází záznam jako o majiteli hradu z roku 1404.
Nastává však doba husitských válek a v nich neznámo jak a kdy Vartemberkové hrad a panství ztrácí. V roce 1423 se jako držitel hradu uvádí pán podobojí Jan Rozvoda ze Stakor, který se velmi pravděpodobně hradu zmocnil násilím, Jindřich z Vartemberka je totiž stále považován za jeho vlastníka. Když dobývá vojsko Jana Žižky na jaře 1424 nedaleké město Turnov, posiluje se i pozice strany podobojí jakožto držitelů hradu Valdštejn. Jan Žižka po obsazení Vartemberkova kraje ustanovuje správcem hradu Bartoše z hradu Valečov (někdy bývá uváděn jeho bratr Bernart) a hrad Valdštejn tak patří k hlavním opěrným bodům husitských vojsk v turnovském kraji. V roce 1427 a 1428 je na hradě téměř rok zadržován tehdejší kandidát na českého krále, kontroverzní litevský diplomat Zikmund Korybut (někdy uváděný hlavně v husitských zápisech jako Korybutovič). Ten pověřil Jana Rozvodu jednáním s husitskou opozicí. Jan Rozvoda však byl věrný kališník a tak byl Korybut za pokus o převrat zatčen a internován na hradě - propuštěn byl v roce 1428. V roce 1431 je uváděn na hradu Valdštejn držitel Rameš z Hrádku, tato postava mi ale dle dostupných podkladů plně splývá s výše uvedeným Janem Rozvodou ze Stakor (uvádí se i Rameš Rozvoda ze Stakor a Hrádku) a mělo by se tedy jednat o stejného člověka. Roku 1437 je na hradě správcem proslavený husitský hejtman Jan Čapek ze Sán a po Janu Čapkovi přechází hrad do držení jeho dcery Žofie a jejího manžela Jana Talafúse. V té době se však k vlastnictví hradu stále hlásí původní majitel Jindřich z Vartemberka. Jsou to právě tahanice o hrad a neurovnané vlastnické poměry, které umožňují obsazení hradu v poměrně divokých poválečných časech let 1438-1439 loupeživou rotou Jana Šofa z Helfenburka. Ten obsazuje zradou i sousední hrad Trosky. V roce 1440 je tak proti podobně “postiženým” hradům v kraji vyslána zemská hotovost, která hrad Valdštejn i s přilehlou předsunutou pevnůstkou Kavčinami poměrně snadno dobude a přeživší nechtění majitelé hradu jsou na místě popraveni. Zemský škůdce Jan Šof, který se nachází na hradě Trosky se však úspěšně zemské hotovosti ubrání. Jestli se poté vrací původnímu majiteli rodu Vartemberků či je obsazen jiným správcem však není známo.
Chaos ve vlastnících a držitelech hradu pokračuje - další záznam v dokumentech pochází až z roku 1449 a uvádí se v něm jako majitel hradu Kryštov Šof z Helfenburka, který hrad v tomto roce postupuje Janu Koldovi ze Žampachu, aby se opět Kryštov vynořil v roce 1474 jako jeho opětovný majitel. Po celou tu dobu také trvají soudní spory a tahanice o správné vlastnictví s původním vlastnickým rodem. Ty ustávají až za éry syna Kryštofova syna Jindřicha Šofa, který prodává hrad v roce 1493 nové majitelce Kateřině ze Štítar, která byla milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Ta tu pak o dva roky později umírá. Po smrti Kateřiny kupuje zadlužené panství s hradem Valdštejn majitel nedaleké Hrubé Skály Jan Svojanský z Boskovic a od něj se hrad dostává v roce 1514 do majetku rodu Smiřických, Zikmund Smiřický ze Smiřic zakupuje všechny pozemky hruboskalské i s hradem Valdštejn a zakládá rozsáhlé rodové državy s centrem na Hrubé Skále. V té době ztrácí typická vojenská skalní pevnost svou funkci správní a Smiřičtí samozřejmě dávají přednost nedalekému modernímu zámku Hrubá Skála. Někdy kolem roku 1545 hrad Valdštejn kompletně vyhořel - shořely všechny dřevěné stavby, takže z hradu zbyla pouze zřícenina kamenného paláce na zadní skále s věží a hradby. Hrad se vší pravděpodobností nebyl opraven a stává se zříceninou, za kterou je i úředně uveden v dokumentu z roku 1582. Po stavovském povstání, za kterého stál samozřejmě Smiřický na straně českých stavů, získává celé rozsáhlé panství i se zříceninou hradu jako konfiskát Albrecht z Valdštejna. Hrad se tak pomyslně vrací Valdštejnům, ale Albrecht o něj samozřejmě nejeví žádný zájem. Po zavraždění Albrechta (+1634) přechází hruboskalské panství do rukou Albrechtova oblíbence a chráněnce Maxmiliána z Valdštejna, zakladatele mnichovohradišťské větve rodu se sídlem na zámku Mnichova Hradiště.
Za panování Valdštejnů se ruiny hradu postupně rozpadají a to až do konce 17. století kdy se na první skále usazuje poustevník Václav Karel Holan Rovenský. Tento duchovně založený muž býval varhaníkem na pražském Vyšehradě a je poměrně známým skladatelem barokní varhanní hudby. I když chtěl zřejmě Václav Holan jako poustevník mezi ruinami rozjímat sám, zpráva o jeho přítomnosti na hradě se lehce roznesla - zříceniny hradu tak znovu ožívají zástupy poutníků. Majitelé hradu si toho nemohli nevšimnout a tak do romantických zřícenin investují peníze, v roce 1713 je postaven mohutný kamenný obloukový most, který pohodlně zpřístupňuje první skálu. Zde je roku 1722, již po poustevníkově smrti v roce 1718, vystavěna kaple svatého Jana Nepomuckého a most je doplněn o sochy českých světců a jak si tehdejší doba žádá jsou provedeni v nadživotní velikosti. Říká se také, že sochy jsou dílem Václava Holana, ale to není samozřejmě pravda, Holan pouze od roku 1704 pracoval v Rovensku jako kameník a dílo takového rozsahu by nebyl schopen vytvořit. V roce 1817 ještě za panování Valdštejnů vzniká na místě bývalé Holanovy poustevny kaplička svatého Jana Křtitele a také hostinec.
V roce 1821 kupuje hruboskalské panství s hradem Valdštejn Jan Lexa z Aehrenthalu a tak rod Valdštejnů po 200 letech vlastnictví svůj rodový hrad opouští. Jan Lexa a později jeho syn Alois, který hrad vlastní v letech 1821 - 1843, pokračují ve zvelebování hradu i okolní krajiny v duchu romantismu. Roku 1836 vzniká empírová vstupní brána za mostem a Alois také nechává postavit velkolepé kamenné schody s mostem a palácem pod nimi mezi druhou a třetí skálou. Nadšené práce zpřístupňující hrad však nenávratně poškozují původní zbytky starého hradu a tak se nám do dnešní doby zachovává pouze několik zpevněných zdí a hradeb. Při další opravě kostelíka je také přestavěn hostinec na malý hotel. Na konci 19. století je na třetí skále vystavěn pseudogotický palác s erby majitelů hradu, který vymaloval turnovský malíř Jan Prousek a tentýž navrhl i napodobeninu původního nábytku.
V současné době je majitelem hradu Valdštejn město Turnov, které hrad získalo po poválečné konfiskaci v roce 1945. Okolní romantická krajina přímo vybízí ke spoustě výletů a právě hrad by neměl minout některý z nich. Ke hradu je možné se dostat pěšky a po silnici i na kole. Auto je nutné ponechat na parkovišti asi 1 km pod hradem a vystoupat k němu po pohodlné turistické cestě.
Hrad Valdštejn - Druhý most a novodobý "palác" (10/2011)
Hrad Valdštejn - První nádvoří s kapličkou na místě bývalé poustevny (10/2011)
Hrad Valdštejn - Celkový pohled z prvního nádvoří od brány (10/2011)
Hrad Valdštejn - Druhý most a sestup po schodech do sklepení (10/2011)
Hrad Valdštejn - Socha sv. Jana Nepomuckého u kapličky (10/2011)
Hrad Valdštejn - Novodobě odkrytý otvor původní hladomorny (10/2011)
Hrad Valdštejn - cestup do sálu pod schodištěm a třetím mostem (10/2011)
Hrad Valdštejn - Výstava hradů Českého ráje ve spodním sále pod mostem (10/2011)
Hrad Valdštejn - celkový pohled na kamenné schodiště ku třetímu nádvoří (10/2011)
Hrad Valdštejn - cestup do sklepení tesaného do třetí skály (10/2011)
Hrad Valdštejn - palác z nádvoří (10/2011)
Hrad Valdštejn - pohled od třetího nádvoří zpět na hrad(10/2011)
Hrad Valdštejn - branka u paláce (10/2011)
Hrad Valdštejn - výstup na jižní vyhlídku - původní zbytky hradeb vlevo (10/2011)
Hrad Valdštejn - ppůvodní zpevněná hradba (10/2011)
Hrad Valdštejn - vstup do sklepení z třetího nádvoří (10/2011)
Hrad Valdštejn - Novodobá dostavba (10/2011)
Hrad Valdštejn - Celkový pohled na kamenné schodiště a most (10/2011)
Hrad Valdštejn - interiér kostelíka (10/2011)
Hrad Valdštejn - schodiště do sklepení z prvního nádvoří (10/2011)
Hrad Valdštejn - sestup do sklepení pod prvním nádvořím (10/2011)
Hrad Valdštejn - výstava původních nástrojů ve sklepení pod prvním nádvořím (10/2011)
Hrad Valdštejn - tesané schodiště ve sklepení (10/2011)
Hrad Valdštejn - novodobá romantizující brána navazjící na most (10/2011)
Hrad Valdštejn - pohled od brány na most (10/2011)
Hrad Valdštejn - most lemují sochy svatých, vlatně jejich kopie- originály jsou uloženy v kostele (10/2011)
Překrásný výhled do krajiny Českého ráje z druhého nádvoří (10/2011)
Výhled na hrad Trosky a Kozákov z vyhlídky na třetí skále hradu na nejjižnějším konci (10/2011)
Interiér kostelíku s originály soch (10/2011)
Kompletní panorama hradu Valdštejn (3/2018)
Pohled z vyhlídky hradu Valdštejn (8/2019)
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín