INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

BURNÁTIUV SLOUP V OBCI LIBUŇ

V Libuni nedaleko kostela nalezneme vysoký barokní sloup připomínající jednu tragickou událost z doby rekatolizace české země. Jde o Burnátiův sloup a připomíná smrt jezuitského misionáře pátera Matěje Burnátia, který nedaleko odsud zahynul při násilné rekatolizaci této oblasti. Jaký byl vlastně příběh Matěje Burnátia a co se vlastně jednoho teplého srpnového dne l. p. 1629 stalo?

Jelikož byl Matěj Burnátius uctíván jako mučedník víry, je v písemnostech jeho život a příběh popsán poměrně detailně. Matěj Burnátius se narodil ve Slezku v malé obci Olešná nedaleko dnešního Frýdku-Místku 23. září 1584. Již v dětství ho život zavál na Jičínsko - jeho strýc, který ho od mala vychovával, byl polským katolickým knězem a jeho působištěm byla nedaleká markvartická fara. Matěj byl vychováván v přísně katolické víře a nejprve chodil do katolické školy v Sobotce a po ní studoval jezuitské gymnázium v Chomutově, odkud přestoupil na kolej svatého Klimenta do Prahy. Byl velmi svědomitým studentem a v té době již ovládal na 6 světových jazyků! Ve svých 23 letech, tedy v roce 1607, vstupuje jako novic do jezuitského řádu, odkud je po pětiletém studiu v roce 1612 vyslán na zkušenou jako pomocný učitel do dnešního jihorakouského Klagenfurtu. Po sedmiletém působení jako učitel studuje Matěj Burnátius další dva roky teologii, aby mohl být konečně v roce 1621 vysvěcen knězem. Po svém vysvěcení se již jako Páter Matěj Burnátius stává prefektem chlapeckého jezuitského semináře v Českém Krumlově. Po třech letech je přemístěn na Jičínsko, kde zastává stejnou funkci představeného zdejší jezuitské koleje. V té době, tedy v roce 1624, se začíná také intezivně věnovat misionářské rekatolizační činnosti. Je velmi pracovitý a ve své práci důsledný, na mnoha farnostech v okolí působí také jako duchovní správce. Mimo Jičínsko se angažuje i ve vzdálenějších oblastech např. v Mnichově Hradišti, Bělé pod Bezdězem či až v daleké Litomyšli a dalších městech a obcích. Na počátku roku 1629 se Matěj Burnátius vrací do Jičína do jezuitské koleje, aby se jako její představený věnoval administrativní činnosti a trochu si i odpočinul.

Sloup Burtnátiův

Na jaře si pak vytyčuje nový cíl a tím je město Turnov, ve kterém očekává při rekatolizační misi Páter Burnátius velký odpor a tak žádá Albrechta z Valdštejna o pomoc vojska. I když je zprvu majitel jičínského panství k radikální rekatolizaci spíše zdrženlivější a mírnější, o pár let později, díky výtkám, že rekatolizace probíhá pomalu, dává k dispozici misionářům část vojenských oddílů. Průběh turnovské rekatolizační mise však nebyl tak bouřlivý jak Matěj Burnátius čekal, po zatčení turnovského primase a jeho přestoupení k "pravé" víře se většina měšťanů nechala rychle přesvědčit. Páter Burnátius byl nadšen jak jednoduše rekatolizoval Turnov a tak se dalším určeným cílem stává nedaleké městečko Rovensko pod Troskami. Z něho je několik vážených měšťanů pozváno do Turnova, na pohovor, ale ti se i přes naléhání nenechávají dobrovolně přesvědčit. Dokonce pak napadají povoz, ve kterém se Burnátius vrací do Jičína. Ten z nastalé šarvátky vyvázne nezraněn. Osudného 9. srpna 1629 je Matěj Burnátius domluven s velitelem vojska, které dlí v Turnově, že ještě ráno před jeho příjezdem obsadí město Rovensko. Rovenští se však o plánu dozvěděli a byli na něj připraveni, jakmile se vojáci začali blížit k městu, rozezněly se zvony na zdejší zvonici a začaly svolávat lidi z okolí. Těch se z okolních vsí ve městě shromáždilo velké množství, a tak když vojsko dorazilo na okraj Rovenska, velitel zjistil, že proti takové převaze lidu nemá šanci a dal se na ústup. Přitom ještě nechal zapálit zvonici, aby při dalších akcích zvony nemohly svolávat lidi z okolí. Vyžádal si zároveň přísun dalších posil.

V té době Burnátius netušil, co se v Rovensku odehrává, a tak v Libuni poklidně odsloužil ve zdejším kostele mši a připravoval se na zdejší faře na přesun do Rovenska. V tom se na silnici od Újezda objevila mračna prachu a začalo být slyšet velký lomoz a hluk. Do fary dorazil na poslední chvíli spěšný posel se zprávou, že se vojákům nepodařilo obsadit město a že Rovenští dávají za vinu Burnátiovi, že nechal zapálit zdejší zvonici. Ten o ničem samozřejmě nevěděl. Jak se srocení lidu na silnici od Újezda přiblížilo, rozhodl se Matěj Burnátius pro spěšný úprk a vydal se pěšky přes zahrady a pole směrem k Jičínu. Zde ho však již zastihl předvoj vzbouřeného lidu. Dav ho po krátké honičce dostihl, bojovná nálada davu vrcholila a Matěj byl po několika ranách pěstmi a bejkovci na místě proboden vidlemi a posléze ho jeden ze vzbouřenců "dorazil" ranou z pušky. Dav se v té chvíli již přesunul na faru a zde ve stáji nalezl dalšího jezuitu, jak si sedlá koně ke spěšnému odjezdu, byl jím student Jan Rokyta. Také s ním, jako nenáviděným jezuitou, neměl dav slitování a mladík byl povalen na zem, střelen a poté ubit k smrti. Jeho tělo pak skončilo na nedaleké kupě hnoje. Po vytrestání jezuitů se dav obrátil k Turnovu s tím, že odsud vyžene vojáky, vždyť se jim již podařilo vyhnat rejtary od nich z města. Vojákům však již dorazily posily a na Rovenské byli dobře připraveni. V nastalé šarvátce padlo pod palbou na čtyřicet vzbouřenců a spousta z nich byla zraněna. Zbytek nejradikálnějších se podařilo vojákům zajmout. Bouře lidu se konala pak i druhého dne, kdy se opět shromáždil dav, že půjde osvobodit své příbuzné a známé, ale ve chvíli, kdy mělo dojít k opětovnému střetu s dobře vyzbrojeným vojskem, se Rovenští zalekli a rozutekli.

Sloup Burnátiův

Tělo Pátera Matěje Burnátia a studenta Jana Rokyty bylo převezeno do Jičína a Matěj Burnátius byl pohřben ve zdejším kostele sv. Ignáce při jezuitské koleji. Později byl vyzdvihován a uctíván jako bojovník za katolickou víru. Jan Rokyta byl pohřben na nedalekém hřbitově. 17 hlavních strůjců a viníků vzpoury bylo předvedeno k soudu do Jičína a odsouzeno k trestu smrti. Na přímluvu zdejších jezuitů však byla většina po přestoupení na katolickou víru omilostněna a propuštěna. Popraveni byli pouze dva vzbouřenci, kteří zabili Pátera Burnátia - trest byl krutý, byli pro výstrahu vpleteni do kola, jeden na jičínském popravišti na vrchu Šibeňák a druhý v Turnově.

Na paměť této události byl vztyčen roku 1689 v Libuni toskánský barokní sloup s kapličkou zdobenou tesanými reliéfy. Sloup je vysoký téměř 4 metry a skládá se z podstavce asi 1,2 metru vysokého ukončeného drobnou římsou a zdobeného rytými nápisy, které česky a latinsky odkazují na osudové události z 9. srpna 1629, nad podstavcem je asi 2,5 metrů vysoký válcový sloup zakončený korintskou hlavicí. Nad hlavicí na vrcholu sloupu se nachází kaplička čtvercového půdorysu se čtyřmi tesanými nikami na každé straně kapličky, ve kterých jsou jednotlivé reliéfy vztahující se ke zdejší události. Vrchol kapličky zakončuje čtvercový podstavec, na kterém je nesena koule. Na jižní straně kapličky je vyobrazen reliéfem samotný akt probodnutí Matěje Burnátia, po stranách pak reliéfy zobrazují Ježíše Krista na kříži a naproti němu je kostlivec a postava smrti. Na severní straně jsou v oválu (nejspíše jakoby v kruhové hostii) písmena IHS, která jsou zkratkou jména Ježíše Krista, často používaná v biblických rukopisech. V té době symbol přebírají jezuité a užívají ho na všech svých stavbách a znamená "Iesum Habemus Socium", tedy Ježíš, náš společník. Dříve se písmena vykládala i jako "Iesus Hominum Salvator"  - Ježíš, spasitel lidí. Celé dílo pak stojí na dvou kamenných schodech.

Dnes sloup nalezneme nedaleko centra Libuně, asi 200 metrů od kostela po hlavní silnici směrem na Újezd pod Troskami a Turnov, hned za zatáčkou u domu č. 1. Je poněkud zastrčený a přerostlý vede stojícím stromem, ale v dobrém a udržovaném stavu. Osud Matěje Burnátia se jakoby znovu a snad naposledy otevírá v aktu usmíření na velišském hřebeni, kde byl v roce 1999 vztyčen smírčí kříž. Ten stojí na spojnici Libuně, jako místa, kde přišel při rekatolizaci o život jezuitský misionář, a Kopidlna, kde byl v roce 1728 upálen za přechovávání nekatolických knih češovský myslivec, aktivista za svobodu vyznání, evangelík Tomáš Svoboda.

FOTOGALERIE


Celkový pohled na sloup (2012)


Podstavec sloupu s nápisy (2012)


Česky provdený nápis udávájící jméno mecenáše (2012)


Kaplička na vrcholu a reliéf Ježíše Krista a zkratky IHS (2012)


Kaplička na vrcholu a reliéf Ježíše Krista a zavraždění pátera Burnátia (2010)


Kaplička a korintská hlavice na vrcholu sloupu (2010)


Nápis na podstavci popisuje zdejší událost

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín