INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRADY, ZÁMKY, TVRZE A HRADIŠTĚ • ROZHLEDNY A VYHLÍDKY • PŘÍRODA
SAKRÁLNÍ STAVBY • DROBNÉ PAMÁTKY • TECHNICKÉ STAVBY • MĚSTO JIČÍN

ZÁMEK A HRAD ZVÍŘETICE

POPIS A HISTORIE

Vysoko na ostrožně nad řekou Jizerou na jejím pravém břehu se nedaleko Bakova nad Jizerou tyčí zříceniny hradu Zvířetice, který byl v roce 1592 přestavěn na renesanční zámek. Hrad byl založen na počátku 14. století, někdy před rokem 1318 a jeho zakladatelem byl Zdislav z Lemberka z významného rodu Markvarticů. Otcem Zdislava byl purkrabí Pražského hradu Havel z Lemberka a matkou Zdislava z Lemberka, která byla za svoji dobročinnost v roce 1907 blahoslavena a v roce 1995 ji papež Jan Pavel II. prohlásil za svatou.

Zámek a hrad Zvířetice - vstupní brána u severní věže (10/2021)

Místo pro výstavbu rozsáhlého hradu bylo vybráno velmi vhodně, východní stranu tvoří jako přirozenou překážku prudký svah k řece Jizeře, strany na severu a jihu chrání hluboká koryta vymletá vodou. Jádro hradu bylo přizpůsobeno tvaru ostrožny, na které stojí a mělo mírně lichoběžníkový tvar, obehnaný hradbou, ve třech rozích (na severní, východní a západní straně) byla obrana posílena věžemi. Čelní hradba mezi západní a severní věží měla délku asi 80 metrů. Hrad Zvířetice měl v době svého vzniku dvoudílnou dispozici. Jako většina panských hradů měl své předhradí s množstvím hospodářských budov, z kterých se do dnešní doby zachovala pouze nově rekonstruovaná sladovna. Z ostatních hospodářských budov lze v prostoru vystopovat již jen drobné terénní relikty. Od hradu dělil předhradí hluboký šíjový příkop, na některých místech zděný, na stranách uzavřený příčnými zdmi, který jádro hradu opevňoval zepředu a také částečně z boku. Strana hradu, svažující se prudce k řece Jizeře, být opevněna příkopem přirozeně nemusela. Před příkopem stával k posílení obrany val, dnes již z velké části rozhrnutý.

Zvířetice - historická fotografie ukazuje ještě kompletní severní věž před zřícením části zdiva, ke zřícení došlo v roce 1897

Původní středověká brána zajišťující vstup do hradu a chráněná zřejmě padacím mostem byla umístěna u paty věže na západní straně. Po renesančních přestavbách byla vylámána na straně u severní věže brána nová a vedle ní byla vystavěna i malá branka pro pěší – ty vlastně zůstávají vchodem do hradu i v současnosti. Dodnes jediná zachovaná severní věž, která prošla později renesanční rekonstrukcí je výraznou a typickou dominantou hradu, návštěvníkům je zpřístupněna dřevěným schodištěm o více než 100 stupních a poskytuje daleký rozhled do okolí. Do této věže se původně vstupovalo vchodem z výšky původního ochozu hradby, po přestavbě hradu na zámek byla k věži zboku přistavěna nová budova, jak svědčí stopy v omítce a do věže musel být nad původním vchodem vylámán vstup nový, ten funguje jako přístup na věž i dnes. Věž byla původně nižší a v dobách přestavby na zámek byla zvýšena. O jaký kus byla dostavěna se může návštěvník hradu přesvědčit sám, původní zdivo věže je kamenné, přístavba je pak provedena z cihel. Na věž byla při rekonstrukci dostavěna dvě patra a ochoz, instalovány byly i hodiny. Renesanční přestavbu realizovanou v roce 1592 provedl stavitel Petr Patzenhauser z České Kamenice.

Zámek a hrad Zvířetice

Na straně k předhradí byla v druhém rohu hradu západní věž, ta se však nedochovala a lze ji pouze identifikovat jako součást zdiva v nověji vystavěných budovách. Hrad měl i třetí věž ve východním rohu, na straně k řece, ale ta byla kompletně zbořena a na jejím místě vyrostla raně barokní kaple. Existenci čtvrté věže v posledním jižním nároží jádra hradu nelze potvrdit, každopádně byl roh dle jeho základů zaoblen. Severní a západní věž u předhradí byly předstoupeny asi jednou třetinou svého objemu před obrys hradu a měly možnost tzv. flankování (tedy ostřelování „mrtvých“ prostorů před ní), východní věž byla zapuštěna do hradby a možnost flankování neměla. Původní hradní obytný palác byl vystavěn na nejchráněnější straně u srázu k řece a do dnešních dnů se z něho zachovaly sklepy a přízemní místnosti zaklenuté lomenými valenými klenbami. Dodnes patří k výrazným zbytkům částí hradu budova nového paláce, nalézající se na straně u předhradí. Palác byl vystavěn ale až v roce 1592 při rekonstrukci hradu na zámek. Dodávky vody zajišťovala hradu dodnes existující 3 metry široká a 42 metrů hluboká studna – ta svojí hloubkou zasahuje až ke dnu řeky Jizery.

I když se zakladatel hradu Zdislav psal ještě z Lemberka, již jeho synové Markvart a Heřman používají nové jméno, ze Zvířetic. V dobách velkých zmatků, po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. 4. srpna 1306 v Olomouci, se Heřman ze Zvířetic dal nejprve na stranu Jindřicha Korutanského a ten ho také v roce 1309 jmenoval v Praze nejvyšším purkrabím. Později však přešel s bratrem Markvartem na stranu Elišky Přemyslovny a Markvart ji pak také doprovázel na svatbu s Jindřichem Lucemburským. Když zahájilo české panstvo pod vedením Jindřicha z Lipé odboj proti novému králi, drží se oba bratři na straně krále, i když vlastně bojují proti svým erbovním příbuzným (Vartemberkové, Michalovicové). Rod Zvířetických se také účastnil boje o turnovské zboží, který vypukl mezi členy spřízněných rodů proti Vokovi z Rotštejna. V roce 1318 vtrhli na rotštejnovy statky, které zpustošili a Vokův hrad Rotštejn vypálili. Počet členů rodu Zvířetických se rozrůstal, oba bratři měli spoustu potomků, a tak není divu, že pro některé z nich hledali působení v řadách církve. Heřman ze Zvířetic byl komturem maltézských rytířů v Praze a později i zemským převorem, stejně tak i Ctirad ze Zvířetic spravoval maltézkou komendu v Ploskovicích, či Ješek, který taktéž sloužil jako zemský převor. A kronika nedalekého kláštera v Mnichově Hradišti připomíná mnichy Bočka a Jarka z rodu Zvířetických, zřejmě zde byl i jejich bratr Zdislav zvolen v roce 1379 opatem. Markvartův nejstarší syn Hašek zastával za císaře Karla IV. hodnost mistra královské komory. Zřejmě rozdrobením majetku však také začínají finanční nesnáze rodu Zvířetických, které je na čas pasují do role nevýznamného provinčního rodu.

Zámek a hrad Zvířetice - palác na severovýchodní straně

Na konci 14. století se jediným majitelem hradu stává Vilém ze Zvířetic, který se dostal opět do popředí tím, že byl jmenován hejtmanem boleslavského kraje. V této době se začíná u Zvířetických občas objevovat i přídomek z Vartemberka, i když nikdy tento hrad (ve Stáži pod Ralskem) nevlastnili a byli s Vartemberky spřízněni pouze původem. Zdislav, syn Viléma ze Zvířetic se v roce 1410 stal na pražské univerzitě mistrem svobodných umění a v té době také příznivcem mistra Jana Husa. Za Husem stál i ve sporu o Viklefovy knihy i proti prodeji odpustků. Za to Zdislava stihne i církevní klatba. Zdislav také podepsal protestní list české šlechty kostnickému koncilu proti uvěznění mistra Jana Husa. Spolu s ním podepisují nótu i jeho strýc Vilém a oba bratři. V roce 1417 se Zdislav stal rektorem univerzity a přiklonil se na stranu umírněných stoupenců Husova učení proti radikálnímu křídlu. Jeho bratři stojí na straně krále a později se přidávají mezi stoupence císaře Zikmunda. Je pravděpodobné, že díky tomu byly Zvířetice v roce 1424, při tažení Jana Žižky turnovským krajem, obléhány husitskými vojsky – obléhání hradu však nebylo úspěšné. Další informace z let husitských válek nejsou k dispozici. Teprve v roce 1437 se objevuje Petr Zvířetický z Vartemberka jako člen poselstva do Basileje. Petr se přidává na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1446 pravděpodobně Petr umírá a po něm zřejmě dědí hrad jeho synové Hašek a Havel. Oba však umírají před rokem 1465 bez dědiců.

Po jejich smrti získává od krále Jiřího z Poděbrad zvířetické panství jejich strýc Heřman, věrný Poděbradův příznivec. Heřman se na jeho straně účastní 7. září 1451 bitvy u Lučence a v bojích proti uherskému králi Matyáši Korvínovi stojí věrně na Jiříkově straně. Později mu pomáhá i v diplomatických jednáních s královou protistranou. Heřman Zvířetický se účastnil po králově smrti volby Vladislava II. v Kutné Hoře a zde byl také zvolen spolu s Oldřichem z Házemburka hejtmanem boleslavského kraje. Heřman umírá v roce 1478. Dědictví zvířetického panství přechází na jeho tři syny Jana, Petra a Haška. Hrad Zvířetice získává nejprve nejstarší Jan, po jeho smrti (kolem roku 1500) přechází na Petra, ten však záhy v roce 1502 také umírá a poslední z bratrů Hašek hrad Zvířetice prodává Václavovi Sezimovi z Ústí. Tím rod Zvířetických přichází navždy o své rodové sídlo, po němž nesli své jméno.

Zámek a hrad Zvířetice - zbytky původního starého paláce, klenuté sklepy

Sezimové na Zvířeticích nevládnou dlouho, již v roce 1528 prodávají tři Václavovi synové celé panství i s hradem jednomu z nejbohatších velmožů v zemi Janovi Vartemberkovi na Dubu a Loukovci. Jan si dokonce hrad Zvířetice volí na sklonku života za své sídlo. V té době hrad pomalu mění svoji podobu a začíná jeho pozvolná přeměna na pohodlné zámecké sídlo. Jan z Vartemberka nechal k původnímu starému paláci přistavět na jihu nové obytné křídlo, původní vchod do hradu byl zazděn a nový byl vylámán ve zdi pod severní věží (současný vchod).

Zvířetice - pohled na nádvoří (cca 1910)

Jediným dědicem rozsáhlého Janova majetku byl jeho syn Adam a s jeho nástupem začíná obranná funkce hrad ustupovat a pokračuje přeměna původního hradu na pohodlný renesanční zámek. Byly přistavěny další obytné budovy na severní a západní straně hradu. A také věž hradu doznala změny a byla v roce 1592 zvýšena o další dvě patra. V roce 1547 se však Adam účastní neúspěšného stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. Ten využil situaci a s velkou razancí začal likvidovat stavovskou opozici. Adamovi nepomohly ani zásluhy jeho otce o habsburský rod a král mu zkonfiskoval jeho panství Hrubá Skála, Frýdštejn, Český Dub a Hrubý Rohozec. Pouze mu ponechal jako manství (tedy vlastně propůjčil) Zvířetice a sousední Hradiště. Adam byl však hospodářsky zdatný, nejprve postoupil královské komoře sousední Hradiště, za což se mu podařilo získat zrušení manství na Zvířetice. Ihned po obchodu v roce 1556 prodává zvířetické zboží svým příbuzným z kamenické větve rodu a to Janovi, Jindřichovi a Abrahamovi z Vartemberka.

V držení Vartemberků jsou Zvířetice do roku 1610, kdy je Jan z Vartemberka prodal Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic. V té době již nemluvíme o hradu, ale o pohodlném zámeckém sídle, které odpovídá plně požadavkům renesanční šlechty. Jiří Vratislav z Mitrovic však byl bez potomků, a tak v roce 1616 odkázal svůj veškerý majetek Janu Vlkovi z Kvítkova. Ten se však účastní stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II. a po bitvě na Bílé Hoře mu je veškerý majetek zkonfiskován. Od císaře kupuje v roce 1623 zvířetické panství Albrecht z Valdštejna, aby je obratem postoupil do dědičného vlastnictví svému bratranci Maxmiliánovi z Valdštejna. V roce 1652, ještě za Maxmiliánova života, přechází Zvířetice darem na jeho nejstaršího syna Ferdinanda Arnošta z Valdštejna. Ten však náhle roce 1656 ve věku 34 let umírá na tuberkulózu a majetek tak přechází na jeho druhou manželku Marii Eleonorou z Rottalu. Za panování Marie Eleonory dochází k sepsání urbáře, který slovně popisuje stav celého zámku a díky němuž lze čerpat o zámku informace a identifikovat jeho jednotlivé stavební části. Marie Eleonora umírá v roce 1670 a zámek Zvířetice odkázala svému synovi Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Pod zvířetickým zámkem založil Arnošt roce 1683 unikátní barokní jízdárnu pro drezůru valdštejnských hřebců. Současně však sloučil zvířetické zboží a drobné okolní statky do velkého panství a jako sídelní centrum si zvolil pohodlnější zámek v Mnichově Hradišti.

Zámek a hrad Zvířetice - předhradí (10/2021)

Zvířetický zámek tímto okamžikem přestal sloužit jako vrchnostenské sídlo a vznikají v něm pouze správní kanceláře a byty pro úředníky. V patře paláce byly umístěné pokoje vrchnosti a úředníků a také vrchnostenská kancelář. V přízemních prostorách zámku se nalézaly stáje, hospodářské prostory, pivovar a pod nimi rozsáhlé sklepy. V té době se již nepřipomíná menší věž (pravděpodobně byla zbořena), pouze se uvádí existence tří hodin na severní věži. Ještě v roce 1653, za krátkého panování Ferdinanda Arnošta z Valdštejna vzniká v severovýchodním rohu zámku nová okrouhlá kaple a v jejím podkroví byt kaplana. Na jejím místě stávala předtím bašta a na prvopočátku menší okrouhlá věž. Zda v těchto místech byla kaple i předtím, není možné s jistotou potvrdit, to že na hradu existovala, potvrzují dochované dokumenty, avšak ty neukazují kde. V roce 1693 vzniká na zámku požár způsobený úderem blesku. Škody po bouřce byly ještě opraveny, ale když v roce 1720, za panování Františka Josefa z Valdštejna, opět po úderu blesku zámek vyhořel, nebylo již do oprav investováno a zámek byl ponechán svému osudu. Časem se ruiny samozřejmě stávají vítaným zdrojem stavebního kamene a během dalších dvou století je dokonáno dílo zkázy a z kdysi pevného hradu a výstavního zámku zbývají jen hromady sutin.

Zvířetice na pohlednici (kolem roku 1900)

V roce 1865 protíná kraj pod zříceninou zámku železnice společnosti Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a pravděpodobně díky stavbě, a hlavně dynamitovým odstřelům okolních skal, dochází k narušení statiky zbytků staveb, následkem čehož se v zimě roku 1897 sesune vrchní část zdiva severní věže. V roce 1978 dochází, díky špatné péči komunistického režimu, k demolici barokní jízdárny pod zámkem (současné hradní parkoviště). V letech 1976–1977 došlo v rámci projektu Státního památkového ústavu v Praze k čištění a archeologickému průzkumu studny. V hloubce necelých 8 metrů pod povrchem byla objevena chodba spojující studnu se starým palácem, která sloužila jako chladnice pro úschovu potravin. Od roku 2007 je zřícenina hradu Zvířetice v majetku města Bakov nad Jizerou, které zde postupně investuje do konzervace a obnovy památky.

PANORAMA 360°

Podržením tlačítka myši na obrázku se můžete rozhlížet - kliknutím na ikonu v pravém horním rohu se panorama zvětší na celou obrazovku.

Zámek a hrad Zvířetice - panorama z výšky původního patra hradní věže (10/2021)

Zámek a hrad Zvířetice - panorama z vrcholu severní věže (10/2021)

Zámek a hrad Zvířetice - na nádvoří hradu (10/2021)

Zámek a hrad Zvířetice - pohled z předhradí (10/2021)

Zámek a hrad Zvířetice - výhled z okna severní věže (10/2021)

Zámek a hrad Zvířetice - panorama z jižního konce (10/2021)

FOTOGALERIE

PANORAMA

Zámek a hrad Zvířetice (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice - severozápadní strana hradu (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice - panorama hradu z kaple (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice - starý palác na jihovýchodě (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice - z věže je krásný výhled do okolní krajiny (08/2015)

Zámek a hrad Zvířetice - komplexní panorama z věže (08/2015)

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

• Cesta: Pěšky: Z vlakového nádraží Bakov n. Jiz. asi 1 km silnicí po modré turistické značce. Autem: Autem je možné dostat se až na konec obce Podhradí, kde je parkoviště - odsud asi 400 metrů pěšinou do kopečka k zámku.
• Identifikace: Zříceniny zámku nedaleko Bakova n. J.
• GPS poloha: 50° 28' 5.530" N 14° 54' 57.379" E
• Ostatní: Z věže je nádherný výhled do údolí Jizery, určitě každého zaujme 42 metrů hluboká studna
• Otevírací doba: vstup bez omezení
• Tato stránka aktualizována: 07.01.2024
• Oficiální stránky: www.zviretice.cz
• Použitá literatura: August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého 10 - Boleslavsko, 1895 / PhDr. Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 1999 / PhDr. Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, 2001 / Dr. Zdeněk Fiala, dr. Ladislav Hosák, dr. Jakub Pavel, dr. Josef Janáček, Ludvík Kotek: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezku - Severní Čechy, 1984 / Dobroslava Menclová: České hrady, 1. a 2. díl, 1972; 1976 / vlastní terénní průzkum lokality;

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín