INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Neveliké, ale o to krásnější skalní město Drábovna, které nalezneme nedaleko Malé Skály, skrývá ve svém centru pozůstatky po malém skalním hradu. Jde o typický skalní hrádek založený pravděpodobně někdy ve 13. století, buď jako opevněný osídlovací bod nebo jako strážní hrádek. Jde o typický skalní hrad Českého ráje, kterých lze nalézt v této krajině větší počet. Bohužel se do dnešních dní nezachoval o hradu žádný písemný záznam, a tak se vlastně neví, jak se hrad jmenoval a říká se mu podle skalního města Drábovna – někdy je také uváděn jako Drábovna nad Jizerou, protože míst označených jako Drábovna nalezneme v Českém ráji více. V minulosti se skály označovaly také jako Drábovy nebo také Drábské skály.
I když Drábovna nebyla podrobena většímu archeologickému výzkumu, z drobných archeologických průzkumů, při kterých se našla hlavně dobová keramika, se dá datovat existence hradu již do 13 století. Hrad Drábovna se rozkládá na šesti menších pískovcových skalních blocích, situovaných ve středu stejnojmenného skalního města. Délka prostoru pro vybudování hradu nepřesahuje 30 metrů a šířka jednotlivých bloků se mění od cca 10 do 25 metrů. Hrad byl ze tří stran téměř nedobytný, protože vysoké a kolmé skalní bloky poskytovaly vynikající možnost obrany. Jediná přístupová cesta tedy byla ze severní strany, kde jsou skalní bloky odděleny od okolního terénu širokou a na některých místech upravovanou skalní rozsedlinou, tvořící tak přírodní šíjový příkop. Dá se předpokládat, že vstup do hradu byl realizován buď po dřevěném mostě (možná i padacím), který vedl přes příkop mezi dvěma skalními bloky, nebo z příkopu skrz vstupní objekt „vrátnici“. Tou by mohl být označován zahloubený kosodélný prostor, tvořící zřejmě podvalí dřevěné stavby, kterým dnes vede přístupové schodiště. Vedle „vrátnice“ nalezneme i základy čtvercové stavby, což by mohla být obranná věž chránící vstup do hradu. Celý hrad byl vystavěný ze dřeva a do dnešních dob se zachovaly hlavně draže, do kterých byly zasazeny trámy, ty pak překrývaly jednotlivé skalní rozsedliny a vyrovnávaly tím terénní nerovnosti a zvětšovaly tak skromný prostor tvořený skalními bloky. Podle polohy draží lze i identifikovat polohu jednotlivých objektů hradu. Hlavní obytnou stavbou byla zřejmě čtverhranná věž či obytný palác – tento objekt stával samozřejmě na nejvzdálenější skále a vstupovalo se do něj přes hlubokou skalní rozsedlinu, zřejmě po padacím mostě. Stavba paláce nebo věže mohla být buď roubená nebo hrázděná. V přední části skály pak zřejmě bylo malé nádvoří s hospodářskými budovami, které chránila hradba. Na severní straně na skále před palácem se zachovala malá, do skály tesaná světnička kruhovitého tvaru, u které je také patrný zahloubený objekt – možná šlo o cisternu na vodu, obilnici nebo spižírnu. Tato místnost je také jedinou zachovalou prostorou hradu. Existence studny se na Drábovně neprokázala.
Informační cedule a přístupové schodiště na plošinu hradu - panorama se kliknutím zvětší (9/2018)
Mezi archeology a historiky je hodně diskutovaná i funkce hrádku Drábovna. Již Josef Vítězslav Šimák, který zde jako první vedl archeologické průzkumy na počátku 20. století, se domníval, že šlo o strážní hrádek střežící zemskou stezku vedoucí údolím Jizery. Poloha hrádku uprostřed skal, ze kterého není do údolí vůbec vidět, však ukazuje spíše na funkci kolonizačního hradu. I použití jednoduchého a ekonomicky výhodného dřeva poukazuje spíše na tuto funkci, po opuštění mohla být stavba jednoduše rozebrána či zničena. Nález nepřepálené mazanice při průzkumu potvrzuje, že hrad nezanikl požárem, ale přirozeným chátráním.
Panorama plošiny hradu Drábovna (9/2018) - kliknutím se zvětší
Ke hradu se dostaneme pouze pěšky po červené turistické značce, která vede od vlakové zastávky v Dolánkách přes skalní město Drábovna, kolem Jizerské vyhlídky a směrem ke hradu Frýdštejn. Z cesty u dřevěného altánu odbočuje krátká pěšina k hradu, kde nalezneme na tabuli základní turistické informace o tomto zajímavém místu. A na plošině si dejte pozor, skály jsou vysoké a na jejich okraji není žádné zábradlí!
Betonový můstek nás vede přes skalní trhlinu na poslední skálu kde býval palác nebo obytná věž (9/2018)
Místo betonováho můstku se vstupovalo do paláce padacím mostkem (9/2018)
Poloha žlabů pro trámy, které srovnávaly nepravidelný tvar skály (9/2018)
Trámy zvětšovaly prostor tím, že překlenuly skalní trhliny (9/2018)
Kruhová jamka v jediné dochovalé hradní prostoře (9/2018)
Kruhová místnost, snad obilnice, cisterna, či sklep (9/2018)
Celkový pohled na příkop a čelo hradu - dnes je příkop osazený informační cedulí, mapou a lavičkou (9/2018)
Čelo hradu s přístupovým žebříkem (9/2018)
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2025 Interregion Jičín