INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

ŽALÝ - ROZHLEDNA

POPIS

Tam kde již začíná hranice horských velikánů našich nejvyšších hor Krkonoš, tyčí se jako předsunutá stráž dva vrcholy, které se jmenují Přední a Zadní Žalý. Ten severněji položený a vyšší Zadní Žalý má výšku 1036 metrů nad mořem a ten nižší, který je předmětem tohoto tématu, Přední Žalý má výšku 1019 metrů nad mořem. A na Předním Žalém je také postavena jediná kamenná rozhledna Krkonoš, která poskytuje úchvatný výhled do celého Podkrkonoší a na krásná panoramata Českého ráje.

Žalý - rozhledna

První rozhledna byla na vrcholu Předního Žalého vystavěna již v roce 1836 a šlo jen o jednoduchou dřevěnou stavbu trigonometrického bodu, sloužícího také jako rozhledna - stavba však sloužila hlavně k základnímu mapovému vyměřování. Rozhledna byla nízká a za pár let ji přerostl les a výhledy z ní byly velmi omezené. Proto se v roce 1888 rozhodl německý Krkonošský spolek z Vrchlabí pro zbourání dřevěné nevyhovující konstrukce a ke stavbě nové opravdové rozhledny s rozhlednovým patrem. Majitel pozemku hrabě Jan Harrach se stavbou rozhledny souhlasil pod podmínkou, že vstup bude pro všechny návštěvníky zdarma, což spolek kvitoval. Vedením spolku bylo rozhodnuto, že konstrukce rozhledny bude kovová a výšku bude mít 18 metrů. Na vrcholu konstrukce byla navržena rozhlednová plošina, přístupná po kovovém schodišti a ve špičce měla věž směrovou růžici a větrnou korouhev. A tak se dal spolek do díla a na konci výstavby věže požádal okresní hejtmanství v Jilemnici o povolení provozování. Ten však k překvapení všech její zprovoznění pro veřejnost nepovolil, protože rozhledna měla navrženou slabou konstrukci. Přímo se v dokumentaci píše, že „provozování rozhledny na Žalém zdá se býti nedostatečně bezpečným“ - a tak se stalo, že nová kovová rozhledna nebyla nikdy uvedena do provozu, i když se vrchlabský Krkonošský spolek snažil všemi možnými cestami povolení získat. Nic nebylo platno, vrchlabští turisté museli konstrukci na Žalém zase rozebrat. V té době docházelo k velkým národnostním třenicím mezi německými a českými turistickými spolky a určitou radost z neúspěchu německého vrchlabského Krkonošského spolku měli čeští turisté. Věci se totiž po neúspěchu chopil sám majitel pozemku hrabě Jan Harrach, velký příznivec turistiky a sponzor nově vzniklého jilemnického Klubu českých turistů, kterého byl i čestným členem.

Hned po zbourání kovové rozhledny se v roce 1890 začala na vrcholu Žalého plánovat stavba rozhledny třetí. Nejprve byla vystavěna a zprovozněna dřevěná turistická chata a zároveň se započalo také s výstavbou kamenné rozhledny. Ta byla koncipována jako 18 metrů vysoká pseudogotická kamenná věž, která ponese jméno císaře Františka Josefa I. Ke slavnostnímu otevření došlo 7. září 1892 a neobešlo se to samozřejmě bez velké slávy, na nově otevíranou rozhlednu se přišlo podívat spousta lidu z blízkého i dalekého okolí. Rozhledna spolu s restaurací se stala na dlouhá léta symbolem české turistiky, o to více kontrastním k tomu, že stála na území osídleném hlavně německým obyvatelstvem. Zřejmě i tento fakt měl za důsledek, že chata byla několikrát postižena požárem, ten který ji zasáhl roku 1900 vypálil celou původní budovu až do základů. Budova restaurace byla obnovena a fungovala až do roku 1943, kdy po dalším velkém požáru na dlouhou dobu zanikla. Rozhledna se však naštěstí zachovala.

Rozhledna Žalý

V 90. letech 20. století došlo k rekonstrukci rozhledny, která byla ukončena v roce 1999. Na rozhledně se začaly objevovat antény vysílačů, které hyzdily původní kamenný ochoz a tak byla navržena speciální kovová konstrukce, nad stříškou kryjící přístup na vyhlídkovou plošinu, která všechny antény ponese. V roce 2007 padl návrh na obnovení turistické chaty a investorem byl předložen poměrně futuristický návrh jakési prosklené archy, což místní občany dost pobouřilo a prosazovali změnu návrhu. Nakonec byla turistická chata s restaurací obnovena v letech 2008-2009 a má podobu původní roubené stavby – otevřena pro turisty byla v červenci 2009 a poskytuje úkryt před nepříznivým počasím, základní občerstvení či sociální zařízení. Jelikož zdejší podnebí významně narušuje kamenné zdivo rozhledny, došlo v roce 2011 k další velké rekonstrukci rozhledny v ceně téměř 2,5 mil. korun – rekonstrukci financovalo jako vlastník město Jilemnice a Evropské fondy. Znovu otevřena pro turisty byla rozhledna 4. července 2012.

Rozhledna na Žalém leží v nadmořské výšce 1019 m.n.m a má tvar čtyřboké kamenné věže. Na vrchol nás dovede, krom 3 kamenných schodů před rozhlednou, 89 točitých dřevěných schodů - schodiště je točeno ve směru hodinových ručiček. Celková výška kamenné rozhledny je 18 metrů a vyhlídková plošina leží ve výšce 16,5 metrů. Vrchní vstup na rozhlednu je proti nepříznivému počasí chráněn stříškou a dveřmi. Výhled z rozhledny je fantastický, ne nadarmo se říká, že jde o jeden z nejhezčích výhledů z rozhledny v celé České republice. Na severu lze přehlédnout horské velikány Krkonoš v čele s nejvyšší horou Sněžkou, před námi se jižně rozprostírá Podkrkonoší a Český ráj s dominantou hradu Trosky, Kozákovem, Zvičinou, Kumburkem či Táborem. Vidět jsou ale i daleké cíle, Kunětická hora, Kralický sněžník, Orlické hory, Broumovské stěny či na druhé straně Děčínský sněžník, Bezděz, Ralsko, Ještěd, nebo spousta vrcholů Jizerských hor.

Na vrcholek Předního Žalého se dostaneme pohodlně sedačkovou lanovkou z Herlíkovic, kam jezdí i dálkové autobusy - lanovka je v provozu i v letní turistické sezóně a vozí i kola. Pěšky pak stoupáním po žluté z Vrchlabí či červenou hřebenovou Bucharovou cestou od Horních Míseček či z Jilemnice. Auto lze zanechat na parkovišti v Herlíkovicích či na Benecku.

FOTOGALERIE


Čelní pohled na rozhlednu na Žalém (8/2017)


Rozhledna Žalý (8/2017)


Jižní strana kamenné rozhledny (8/2017)


Schodiště osvětlují novogotická lomená okna (8/2017)


Poslední schody před konečným výstupem na plošinu rozhledny (8/2017)


Krásné výhledy na krkonošské velikány (8/2017)


K dispozici je i dalekohled, v době focení nefunkční (8/2017)


Pohled přes dlážděné vyhlídkové patro jižním směrem (8/2017)


Dřevěná zastřešená budka kryje výstup na plošinu rozhledny (8/2017)


Chata pod rozhlednou (8/2017)


Jihozápadní výhled s dalekohledem(8/2017)


Masiv Černé hory na východě (8/2017)


Krajina Podkrkonoší a Českého ráje (8/2017)


Kovová konstrukce nad přístupovou budkou nese antény (8/2017)


Severozápadní roh rozhledny (8/2017)


Pohled na přístupové schodiště (8/2017)


Vchod (8/2017)


Rozhledna a přilehlá turistická chata (8/2017)


Pohlednice ukazuje rozhlednu a nově obnovenou chatu (zima 1910) - Autor: R. Slavík, Jablonec nad Nisou


Pohled na rozhlednu po požáru chaty po roce 1900 - Autor: J. Zuzánek, Jilemnice


Letní pohlednice rozhledny a chaty (1910)

PANORAMA

Alainova věž - panorama
Celkový pohled z věže na Český ráj, Podkrkonoší a Krkonoše (8/2017)

Panorama z hradu Brada
Pohled z rozhledny k severu (8/2017)

Panorama z hradu Brada
Panorama od jihozápadu k severu (8/2017)

Panorama z hradu Brada
Panorama pohledu z vrchu věže jižně do Podkrkonoší a na Český ráj, ale i dále (8/2017)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín