INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD (ZÁMEK) ZÁSADKA

POPIS A HISTORIE ZÁMKU

3 km na sever od Mnichova Hradiště najdeme výrazný čedičový vrch vulkanického původu zvaný Káčov, ten je v poměrně rovinaté krajině výrazným krajiným prvkem. Od severu k západu Káčov obtéká řeka Jizera mírným táhlým obloukem, a právě na severozápadní straně Káčova, na ostrohu nad soutokem Jizery a Mohelky, u vsi Sychrov, nalezneme pozůstatky bývalého hradu, později přestavěného na zámek, jménem Zásadka.

Hrad (zámek) Zásadka

Historii založení Zásadky můžeme klást pravděpodobně do druhé poloviny 14. století a prvním známým majitelem hradu byl Matěj Pomazánka ze Zlivi, o němž je vedena písemnost pocházející z roku 1406. V dokumentu se píše o žádosti o zrušení koupě Zásadky a požadavek o vrácení zaplacené sumy. Dalo by se předpokládat, že původním majitelem, a tedy i stavitelem hradu byl někdo z rodu rytířů ze Zásady, dá se vyvodit, že by mohlo jít o Ješka ze Zásady, ti se vyskytují v listinách vztahujících se k nedalekému Bakovu. Je tu však další, asi méně pravděpodobná teorie - Matěj Pomazánka byl také jedním z oblíbenců Petra Děvínského z Vartemberka, a tak by mohlo být docela dobře možné, že Matěj koupil hrad od Vartemberka a i ti by mohli být její zakladatelé. Každopádně je jasné, že v 15. století vlastní hrad Zásadka Čuchové ze Zásady. Z rodu je asi nejznámější Jan Čuch ze Zásady, milec krále Václava IV., který měl funkci maršálka královského dvora a který byl vždy věrným spojencem a služebníkem krále. I když by se zdálo logické, spojení jména hradu Zásadka s rodem Čuchů ze Zásady, připomínám že jejich rodová ves Zásada leží na železnobrodsku a Čuchové zde na počátku 14. století vlastní hrad Návarov. Po konci husitských bouří v nejistém roce 1439 je uváděn jako majitel Zásadky Petr Čuch z Návarova a na Zásadce. Čuchové však mají velké dluhy a hrad v té době moc neudržují a ten pustne. A tak Petrova dcera Jana prodává Zásadku budoucímu králi Jiřímu z Poděbrad.

Někdy v té době dochází k rozsáhlé přestavbě původního hradu Zásadka (někdy bývá uváděn i jako tvrz). Jak vypadala původní Zásadka se díky přestavbám dá dosti špatně identifikovat. Ochranu původnímu hradu poskytovaly hlavně příkré svahy ostrohu tyčícího se nad soutokem Mohelky a Jizery. Co bylo nutné v té době významně opevnit byla strana na jihu, kde ostroh přechází do plošiny obce Sychrov. Na této straně byl zřejmě vybudován široký a hluboký příkop, pravděpodobně vyzděný. Dá se předpokládat existence mostu vedoucího přes příkop, ať již klasického nebo padacího, který chránila čtverhranná věž, jejíž základy se zachovaly do dnes. Hranu příkopu pak lemovala hradební zeď. Obytný hradní palác stával na nejméně přístupném místě ostrohu v severozápadní části a zřejmě byl i součástí celého opevnění hradu. Po hradním paláci se zachovaly také základy a propadlé sklepy. Jiné stavby se pro tuto stavební fázi hradu nedají identifikovat, protože pravděpodobně zanikly při dalších přestavbách areálu. Někdy v polovině 15. století dochází k radikální přestavbě zanedbaného hradu a ten dostává i jméno Nová Zásadka. I když došlo k rozsáhlé přestavbě Zásadky, doba pevných hradů s vývojem palných zbraní pomalu končí.

Panorama - hrad Zásadka
Panorama zříceniny zámku Zásadka (po kliknutí se zvětší)

V roce 1490 je jako majitel hradu uváděn Frycek z Daliměřic a později Václav Hrzán z Harasova, který však sídlil na pohodlnějším hradu Houska, a tak Zásadka jako pouhé správní sídlo kraje pomalu chátrá. Již při dělení Hrzánova majetku v roce 1520 je Nová Zásadka uváděna jako pustý hrad. Nastává doba, kdy je hrad přeprodáván několika majitelům. Nejprve je to Petr Vančura z Řehnic, který ji kupuje od Jana Hrzána z Harasova (pravděpodobně syn Václava) - od Vančury se pustý hrad v roce 1539 dostává do majetku Petra Samšinského ze Samšiny, který ji opět prodává rodu Vančurů z Řehnic a na hradě Valečově. Při dělení majetku valečovských se stává Zásadka spolu s pod ní ležící Mohelnicí nad Jizerou majetkem Zikmunda Vančury. Někdy v této době dochází k velké přestavbě hradu na pohodlný renesanční zámek a Zikmund na moderní Zásadku přenáší své sídlo. V areálu hradu vznikl nový patrový renesanční palác v půdorysu písmene L, bohatě zdobený sgrafity s výjevy ze Starého zákona. Po smrti Zikmunda prodává jeho dcera Markéta v roce 1573 zámek Zásadku hejtmanovi Kryštofovi Progovi z Velenic. Nyní začíná další střídání jmen a majitelů, kteří na Zásadce nesídlí. V roce 1579 kupuje Zásadku hrabě Bernard z Hardeku, jeho manželka ho po jeho smrti prodává v roce 1582 Hedvice z Házemburka a ta ji odkazuje Kateřině Žerotínové. Od ní zámek Zásadku konečně po dědických a soudních tahanicích kupuje v roce 1604, další významný majitel, a to Václav Budovec z Budova.

Václav Budovec z Budova byl vzdělaným člověkem, politikem, zcestovalým diplomatem a spisovatelem a na přelomu 16. a 17. století významnou osobností tehdejšího stavovského státu. O své panství pečuje svědomitě a zámek Zásadka je za jeho panování opravován a rozšiřován. Postavena byla například honosná brána se znakem Budovce a jeho manželky Anny z Vartemberka. Jak již asi všichni vědí skončil Václav Budovec z Budova v roce 1621 na staroměstském popravišti, za účast na stavovském povstání proti Ferninandu II. Byl jedním ze tří pánů mezi 27 popravenými osobnostmi (panský stav měli ještě Kryštof z Polžic a Bezdružic a Jáchym Ondřej Šlik). Po popravě byl jeho majetek samozřejmě konfiskován, a tak zámek Zásadku kupuje v roce 1622 od císaře Albrecht z Valdštejna a dává ho do léna, neboli podmíněné držby, Janu Ludvíkovi Isolanimu. Isolani byl váženým císařským generálem, který se pod velením Valdštejna vyznamenal třeba v bitvě u Lützenu a po Valdštejnově smrti byl povýšen do hraběcího stavu. Isolani umírá v roce 1641 a majitelé zámku se opět střídají, kupují ji postupně Aldringenové, Claryové, hrabě Kryštof Rudolf Breda, Zikmund Herzán z Harasova a od něj s kupuje Zásadku v roce 1695 hrabě Arnošt Josef z Valdštejna, ten ji připojuje k panství spadající pod Mnichovo Hradiště. V rukou Valdštejnů je zámek a panství k němu náležející téměř 350 let, do roku 1945, kdy jsou jim majetky zabaveny. Jako již v minulosti však Zásadku postihl osud menšího sídla, Valdštejnové sídlí na pohodlnějším a reprezentativnějším zámku v Mnichově Hradišti a zámek Zásadka slouží pouze jako sídlo úřadů správy panství. Zámek postihl v roce 1790 požár a nebylo vůle ani financí na jeho obnovu. Zámek Zásadka se tak změnila v ruinu. V roce 1820 měl zámek ještě střechu a v roce 1847 bylo prý zachované z části i sgrafity.

Hrad Zásadka - půdorys
Půdorys zbytků Zásadky podle A. Sedláčka
1) příkop - 2) poloha věže - 3) nový renesanční palác - 4) zbytky strého paláce - 5) propadlé sklepy

Jak již je znát z textu výše historicko-stavební vývoj Zásadky byl poměrně komplikovaný a jelikož dosud nebyl proveden detailnější archeologický průzkum, můžeme původní stav spíše odhadovat. V prvopočátku šlo buď o malý hrádek, nebo spíš tvrz, to by odpovídalo i ne příliš výhodné poloze na úpatí kopce, kdy bylo třeba bránit celou jižní stranu. Stával zde zcela jistě hluboký příkop a pokud připustíme existenci malého hradu, tedy i existenci paláce na severozápadě a čtverhranné věže u příkopu, měl by hrad na tu dobu klasickou bergfritovou dispozici. Hrad je od roku 1958 památkově chráněný. Vstup do areálu hradu je volný a vstupné je dobrovolné do kasičky. O areál je perfektně postaráno, jsou tu místa pro odpočinek, k dispozici ohniště pro opékání, výborně je upravený trávník a přístupové pěšinky - hluboká poklona kastelánovi. K Zásadce se můžete dostat pohodlně od nádraží z Mnichova Hradiště, po zelené turistické značce, příjemnou a pohodlnou cestou směřující mezi poli k vrchu Káčov (cca 5km). Po výstupu na kopec naleznete areál hradu u silnice ve spodní části obce Sychrov.

FOTOGALERIE


Přístup k hradu a perfektně upravený areál (5/2018)


Symbolický most přes potůček v prostoru bývalého příkopu (5/2018)


Cestička k hradu (5/2018)


Informační panel a odpočinková zóna (5/2018)


Základy starého hradního paláce na severozápadě (5/2018)


Renesanční zámecký palác (5/2018)


(5/2018)


Nejzachovalejší část nového paláce (5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


Přízemní okna nového paláce směřující k řece Jizeře (5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


Vnitřní část nového paláce (5/2018)


(5/2018)


Informační panel a pohled k přístupové pěšině (5/2018)


Prostor hradeb a věže - vše ukryto pod zásypem (5/2018)


Odpočinková zóna - krásně upravené ohniště (5/2018)


Plošina starého paláce a výhled do kraje (5/2018)


Zbytky strého paláce (5/2018)


Nový palác měl půdorys ve tvaru písmene "L" (5/2018)


(5/2018)


Nároží starého paláce (5/2018)


Pohled od starého paláce k novému (5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


Propadlé sklepy pod starým hradním palácem (5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


(5/2018)


Jediné okno se zachovaným rámem (5/2018)


Jižní strana nového paláce (5/2018)


(5/2018)


Portál propadlého sklepa (5/2018)


Celkový pohled na areál hradu od silnice (5/2018)


Cesta k hradu ze silnice (5/2018)

PANORAMA


Celkový pohled na zámecký (nový) palác přes zasypaný příkop a hradby, v nejvyšším místě náspu stávala věž (5/2018)


Areál hradu Zásadka s odpočinkovou zónou (5/2018)


Nejzachovalejší zbytky nového paláce (5/2018)


Prostor, kde stával starý hradní palác (5/2018)


Kompletní pohled na ruiny nového zámeckého paláce (5/2018)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2019 Interregion Jičín