INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Poprvé se v písemnostech s majiteli Křince setkáváme v roce 1378, kdy se uvádí jako majitel zdejšího panství Jan z Valečova. Po něm nastupuje coby vládce panství Bernard z Valečova a to v roce 1389, ten vlastní i nedaleké jabkenické panství. V té době se dá předpokládat vznik původní křinecké tvrze, protože Bernardův syn Jan se již píše z Křince. Přesné datum stavby tvrze však není nikde doloženo a její existence je potvrzena teprve zápisem z roku 1569. Že Jan z Křince zde opravdu sídlí se dozvídáme z dokumentu z roku 1407. Jan z Křince umírá v roce 1418 a panství za husických válek patří Bohuši Vrabci z Valečova, který o svůj majetek přichází díky víře podobojí.
Po husitských válkách je panství v rukou Hanuše z Polenska a někdy po této době je zřejmě připojeno křinecké panství k panství dymokurskému, na kterém panuje Václav z Lacemboka. Ten umírá v roce 1463 a o jeho pozůstalost vedou právní boj dva páni a to Jan z Ronova a Purkart z Kopidlna. Nakonec se panství dostává do rukou Janu z Ronova ze starobylého rodu Ronovců, který však na nedalekém kopci, motivován zřejmě neklidnou pohusitskou dobou staví opevněný hrad Kunstberk. Na ten se v roce 1470 přesidluje a již je dále v písemnostech uváděn jako Jan Křinecký z Ronova a Kunstberku. Od této doby je tvrz opuštěna a Křineční z Ronova již sídlí jen na hradě se kterým jsou dále spjaty i dějiny celého panství. Po celou tuto dobu tvrz chátrá a tak když je v roce 1568 prodán křinecký statek Janovi Kostomlackému z Vřesovic, je již uváděna v soupise z roku 1569 jako pustá. Je to vlastně i jediná písemná zmínka o její existenci. Poté křinecké panství kupuje Jindřich z Valdštejna a na Dobrovici. Jeho nástupce Heník z rodu Valdštejnů se však účastní stavovského povstání proti císaři a tak mu je i přes přímluvu vlivného Adama mladšího z Valdštejna veškerý majetek konfiskován, Adam z Valdštejna poté zakupuje konfiskovaný majetek od Albrechta z Valdštejna, který konfiskát získal. Po smrti Adama z Valdštejna je v soupisu majetku vedeno již je křinecké panství s hospodářským dvorem, je tedy jisté, že tvrz v té době již nestojí, pravděpodobně zpustla a byla stržena, případně byla vypálena za třicetileté války. Ta se bohužel dotknula Křince celkem významně a město bylo několikrát vypleněno a vypáleno.
Po Adamově smrti přechází veškerý jeho majetek i s křineckým zbožím do rukou jeho syna Jana Viktorina z Valdštejna a ten je prodává hraběti Augustu Pavlu Morzinovi s nímž nastává vláda rodu Morzinů na křineckém panství. Byl to i první Morzin, který nechává v Křinci vystavět nový zámek, který po několikerých úpravách stojí nedaleko centra obce dodnes. Zámek byl vystavěn v roce 1649 a to na místě bývalé tvrze - stavitelem zámku byl s velkoo pravděpodobností samotný Carlo Lurago, který v té době projektoval zámek v Náchodě. V té době se již do českých zemí prosazovalo jako stavební styl baroko a tak i sloh stavby odpovídá ranému baroku.
Zámek nebyl původně nijak velký a tak v roce 1659 byla přistavěna boční křídla a v průčelí věž, za východním křídlem záku pak pivovar a na severovýchodě byl založen hospodářský dvůr. Na nedalekém kopci, kde stával původně hrad Kunstberk nechávají Morzinové založit oboru a vystavět osmiboký lovecký zámeček. V roce 1705 byla k zámku přistavěna zámecká kaple se štukovou dekorací, kterou byly vyzdobeny i meziokenní prostory, stěny a pilastry zámku. V zámku je poměrně impozantní empírové schodiště a v křídlech se zachovaly ve dvou pokojích nástěnné malby z doby baroka. V roce 1796 se dostává od Morzinů křinecký zámek do majetku barona Wimmra a od něho ho kupuje o dvanáct let později, tedy v roce 1808 frankfurtský bankéř Simon Moric Bethmann, který byl později povýšen na barona. V majetku Bethmanů byl zámek do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů konfiskován (někde se uvádí, mylně, že o majetek přišli již za pozemkové reformy v roce 1919). Další prostory za zámkem a vlastně i zámek takový byly bohužel zdevastované stavbami z dob socialistického zemědělského hospodaření. V zámku byla zřízena škola a závodní jídelna a tak i interiér byl tomuto přizpůsoben. Do roku 2006 v zámku sídlil depozitář Národního muzea a poté byla památka prodána novému majiteli, který se snaží o jeho obnovu - od roku 2008 je zámek opět zpřístupněn veřejnosti. Nedaleko zámku směrem k železničnímu nádraží nalezneme most přes řeku Mrlinu, který je ozdoben sochami pocházejícími pravděpodobně ze zámeckého parku.
Detail čelní strany (2008)
Západní křídlo zámku (2008)
Východní křídlo zámku s hospodářskými budovami v pozadí (2008)
Hospodářská budova od zámku na východní straně (2008)
Pohled na čelo zámku od východu (2008)
Detail portálu vchodu (2008)
Západní strana zámku (2008)
Pohled přes park (2008)
Západní brána do parku (2008)
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín
