INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD KUNSTBERK (KUNCBERK)

POPIS HRADU

Asi jeden kilometr od městyse Křinec nalezneme na zdejší rovinaté poměry výrazné a zalesněné návrší, na kterém stával hrad jménem Kunstberk (jindy uváděno Kuncberk). Ještě před vznikem hradu se ale předpokládá, že se na tom samém místě rozkládalo hradiště, pravděpodobně lužického lidu. Veškeré stopy po hradišti však zmizely se stavbou hradu. O samotné budoucnosti hradu se začalo rozhodovat v roce 1463, kdy umírá Václav z Lacemboka, majitel zdejšího dymokurského panství. O jeho pozůstalost se zajímali dva páni a to Jan z Ronova ze starobylého rodu Ronovců a Purkart z Kopidlna, který se snaží dokázat, že mu panství patřilo, neboť zde vládl již dříve. Nakonec však po soudních tahanicích panství získává Jan z Ronova a křinecké panství dostává nového pána. V roce 1470 se v písemnostech poprvé uvádí Jan Křinecký z Ronova a Kunstberku. I když stavba hradu tohoto typu a v této době je již poměrně zastaralou záležitostí, je motivována nejspíše neklidnou pohusitskou dobou, kdy dochází ke drobným střetům mezi jednotlivými pány, ať stoupenci jedné či druhé strany.

Kunstberk 1
Návrší se zbytky hradu a zámku severně od městečka Křinec

Jak hrad přesně vypadal se bohužel neví. Současný les skrývá na zdejší rovinatou krajinu poměrně rozlehlé návrší upravené do tvaru mnohoúhelníku, které bylo chráněno hlubokým příkopem se sypaným valem na konci a zřejmě i dřevěnou palisádou. Příkop byl naplněný vodou. Na návrší se tyčily obranné zdi hradu a uprostřed obytné a správní budovy. Ze zachovalých hradů vzniklých v tehdejší době se dá předpokládat i existence střílen nebo opevněných bašt v jednotlivých rozích mnohoúhelníku, které byly vysunuté a kryly hradby před dělostřeleckou palbou.

Kunstberk 2
Lesem zarostlé příkopy a mohutné valy

Stavitel hradu Jan z Ronova umírá v roce 1487, ale je zakladatelem větve rodu Ronovských s přívlastkem Křinečtí. Po Janovi dědí hrad a okolní panství Janovi synové Jiřík a Viktorín, kteří dále rozšiřují državu Křineckých z Ronova o okolní panství a obce. Oba umírají v roce 1510 a majetek se má dělit mezi jejich syny, kterých mají oba několik. Čeká se však dle práva až do roku 1519, kdy poslední z nich dosáhne plnoletosti a majetek tak může být mezi všechny rozdělen. Hrad Kunstberk připadne Jindřichovi synovi po Jiříkovi Křineckém z Ronova. V roce 1555 však Jindřich umírá bez dědice (syna) a majetek přechází na jeho dceru Kateřinu. Ta se vdává za Jana z Donína, který se píše stále ještě z Kunstberku. Oba za nedlouho náhle umírají a hrad s okolním panstvím přechází na Bedřicha z Donína, bratra Janova. Ten hrad odprodává se všemi statky Janovi Kostomlatskému z Vřesovic, který však již hrad neobývá, neboť požadavky na bydlení té doby jsou poněkud jiné. Hrad ještě mění majitele, v roce 1575 se dostává do rukou Jindřicha z Valdštejna a později je převeden na jeho syna Heníka. Oba však sídlí na zámku v nedalekých Dobrovicích. Po bělohorské bitvě je Heníkův majetek konfiskován, za účast na stavovském povstání a jeho konfiskovaný majetek odkupuje Adam mladší z Valdštejna. Ani on však nevěnuje hradu žádnou pozornost a tak se hrad pomalu mění v ruinu. V písemnostech z roku 1638 je uvedeno, že kámen z hradu byl použit na stavbu pivovaru v nedalekém městečku Křinec. V této době se používá pouze sklepení hradu pro úschovu vína.

Kunstberk 3
Hradní studna

V roce 1650 se stávají majiteli křineckého panství Moritzové a Pavel Moritz nechává na místě bývalého hradu vystavět barokní lovecký zámeček. Zámeček byl jednopatrový, měl osmiboký půdorys a na vrcholku věžičku s cibulovou bání. Spodní patro bylo vystavěné z kamene a horní z hrázděného zdiva. Uvnitř byla kuchyň s krbem a dvě obytné místnosti se vstupní síní, která byla bohatě zdobená malbami. V patře se nacházely tři místnosti a ústřední, bohatě štukovaný sál. Okolí zámečku na vrcholu kopce bylo upraveno jako park. V roce 1808 přešlo panství do majetku rodu Bethmannů a s ním i poměrně zchátralý zámeček. Ten byl v roce 1818 zrekonstruován a dále používán ke svému kratochvilnému účelu. Další majitelé z rodu Bethmannů se však o zámeček nestarali a ten postupně začal chátrat. Začal být používán jako skladiště a později jako seník. V roce 1887 musely být strženy zámecké arkýře kvůli dešťové vodě, která kolem nich zatékala do zámku. V roce 1890 byl zámeček stržen celý a po něm zbyly jen tři prázdné sklepy.

Kunstberk 4
Propadlé zbytky sklepů

V současné době se na plošině nad městysem Křinec dají nalézt poměrně hluboké příkopy se zbytky valů, které zbyly po opevnění hradu – bohužel v některých místech zanesené odpadem, který se nachází všude okolo. Uprostřed plošiny lze narazit na ledabyle zakrytou a poměrně hlubokou studnu a tři propadlé sklepy. Žádné jiné stavební zbytky po hradu či zámečku se v lese (bývalém parku) identifikovat bohužel nedají. Se stejnými závěry dopadl i povrchový archeologický průzkum z roku 2002, který žádné stavební pozůstatky po hradu Kunstberk neobjevil a byl tak doporučen průzkum hloubkový. Je hodně pravděpodobné, že toto poměrně tajemné a čarokrásné místo ještě své historické tajemství nevydalo.

FOTOGALERIE


I to si zřejmě někteří myslí o naší historii


Zbytky propadlých sklepů


Severní příkop a valy


Další ze sklepů

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín