INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Husova třída v Jičíně je pomyslnou hlavní tepnou města, vedoucí východním směrem od centra města, a je ve větší míře pěší zónou bez aut s možností nakupování a korzování. Uprostřed třídy (dnešní pěší zóny) stojí nenápadný pomník Mistra Jana Husa. Pomník je složen z jednoduchého kamenného podstavce, na němž stojí socha Mistra Jana v životní velikosti. Je vytesaná z pískovce a jejím autorem je novopacký kamenosochař Antonín Sucharda. Jan Hus má typický postoj kazatele, oděný je do taláru s širokým límcem a rukávy, dívá se k nebi a pravou ruku zdvihá mírně vzhůru, v levé ruce pak drží Bibli. Na hlavě má baret, který zakrývá delší kudrnaté vlasy, tvář má porostlou plnovousem. Na přední straně kamenného podstavce je vytesaný a zlatým písmem provedený nápis "Vděčné památce Mistra Jana Husa občanstvo Jičínské 1872", v horní části piedestalu je podpis autora Antonína Suchardy. Toto zobrazení Mistra Jana je však spíše romantickou, či vlastně protestanskou a poměrně zobecněnou představou jeho podoby. V té době kněží vousy nenosili a na hlavě si vyholovali torzuru. Jelikož Jan Hus byl zcela jistě dobrým knězem i křesťanem, tento zvyk určitě dodržoval. I na několika málo dochovaných kresbách z té doby je zobrazován jako muž menší otylé postavy, s torzurou na hlavě a bez vousů. Nejautentičtější jsou asi obrázky z kostnické kroniky, kterou v letech 1423-1433 psal kostnický písař a očitý svědek Husova procesu Ullrich von Richenthal. I sám Mistr Jan Hus v dopisech svým přátelům píše omluvu, že "...než na koni musím jezdit na oslu, neboť jsem tak tlust." Ať je však jeho podoba jakákoliv, za Husa hovoří hlavně jeho myšlenky a činy.
Jak text nápisu na pomníku udává, pochází z roku 1872 a toto datum ho činí velmi zajímavým, neboť jde o první pomník našemu kazateli v Českých zemích. Záměrně udávám v Českých zemích, neboť kupodivu v Německu měl Jan Hus, považovaný za Lutherova předchůdce, pomník daleko dříve. I když celkově docházelo v druhé polovině 19. století k národnímu uvědomění, přesto rakousko-uherská monarchie, skrze její státní aparát, velmi nerada povolovala podobné instalace jakýchkoli národních symbolů.
Velký podíl na výstavbě pomníku má advokát JUDr. František Lohař, který byl aktivním činitelem jičínského společenského a kulturního života. Jeho přičiněním bylo v roce 1871 ustanoveno družstvo, v jehož popředí jako předseda stál, jednatelem družstva se stal další známý "Jičíňák", vlastenecký kněz a od roku 1873 jičínský děkan Josef Šturma. Celý výbor družstva se scházel v hostinci U Lva a snažil se shánět peníze a podporu na výstavbu pomníku. Město Jičín na pomník přispělo pouze malou částkou 20 zlatých, a tak výběr celé částky stál pouze na občanské sbírce. Přispět na výstavbu pomníku bylo možno denně v advokátní kanceláři pana Dr. Lohaře (dům čp. 103) nebo sbírky probíhaly v početných jičínských hostincích či při různých zájmových, společenských a kulturních akcích. Jako příklad a zajímavost bývá uváděno vrtání artézské studny v cukrovaru, při kterém bylo od zvědavců vybíráno vstupné na Husův pomník. Vybrat peníze se podařilo zakrátko, a tak bylo možné přistoupit k realizaci tak, aby slavnostní odhalení pomníku vyšlo na 457. výročí Husova upálení.
Výbor vybral místo pro umístění sochy a to v jižní části Husovy třídy, dříve ulice Hradecké, před zahradou jičínského notáře a advokáta JUDr. Josefa Heindla (později zde byl vystavěn "dům nábytku" či "nábytková tržnice" a na místě zahrady Občanská záložna, dnešní poliklinika). V té době však zde byla důležitá křižovatka dvou cest, novopacké silnice (ta vedla ve stopě dnešní Husovy třídy) a bydžovské silnice (dnešní Jungmannova, dříve Bydžovská ulice), neexistovala tu ani budova polikliniky a bydžovská silnice mezi několika skromnými domky se zahrádkami klesala úvozem s hlubokými příkopy jižním směrem. Jelikož příkopy odváděly větší část splašků z dnešní Husovy ulice, musel být příkop před zahradou pana Dr. Heindla překryt kamennými deskami a částečně zavezen, čímž zde vznikl vhodný prostor pro důstojné umístění pomníku našeho kazatele.
V pozdním odpoledni dne výročí Husovy smrti, 6. července 1872, byla jičínskými ochotníky sehrána divadelní hra od Josefa Kajetána Tyla "Jan Hus". Druhý den, 7. července 1872 v 16 hodin odpoledne pak byl pomník slavnostně odhalen, za účasti velkého množství místních i přespolních občanů a mnoha významných jičínských sdružení a spolků (Občanská beseda, Řemeslnická beseda, Sokol, Hasičská jednota, Zpěvácký spolek, Jičínští nosiči atd.) Z venkova byla vypravena krojovaná banderia (selská jízda) doprovázená hudbou, kterou vedl češovský starosta Josef Studený. Byla dokonce vyražena a prodávána i malá pamětní mince s Husovou podobiznou na líci a nápisem "Památka na odhalení sochy Jana Husa v Jičíně 7. 7. 1872" na rubu. Předseda družstva Dr. František Lohař při slavnostním odhalení vedl dlouhou řeč, ve které zdůraznil hlavně Husův význam národnímu uvědomění. Poté se slavnost přesunula do jičínské lipové aleje, kde se společnost do noci bavila zpěvem národních písní a hudbou. Každý rok se pravidelně v předvečer dne Husova upálení konala u pomníku setkání, manifestující národní uvědomění. V tehdejší době nešlo o žádné oficiální oslavy, ale i tak se vždy sešlo u pomníku mnoho účastníků. V té době býval pomník doplněn o dva stožáry, na kterých vlály národní červenobílé prapory a účastníci s přibývající tmou zapalovali svíce či rozdělávali ohně. Teprve v roce 1896 se poprvé slavnosti účastnili oficiálně i představitelé vedení města, čímž se Jičín přihlásil k českému programu národního zrovnoprávnění v rakousko-uherské monarchii. Každý další rok se pak chodilo k pomníku již oficiálně ve slavnostním průvodu Valdickou branou z náměstí od tehdejší radnice. V čele průvodu vždy kráčel starosta Jičína společně s městskou radou, u pomníku se vedly dlouhé projevy a zpívaly národní písně, doplňkově se pak v sálech místních hostinců konaly besedy a přednášky o Mistru Janu Husovi.
Později v roce 1906 byla na místě domku a zahrady Dr. Heindla vybudována honosná budova Obecní záložny (dnes Poliklinika Jičín), a tak byla socha vždy posouvána a natáčena, aby její poloha odpovídala architektonickému řešení ulice. K pomníku byl např. v minulosti přistavěn i malý parčík, neboť zadní strana sochy není detailně opracována a je třeba, aby měla "krytá záda". Velkým prohřeškem proti městské architektuře a její regulaci byla výstavba "Kloboučkova" činžovního domu (dnes banka ČSOB), který nesmyslně zasahuje do Husovy třídy a zcela narušuje její koncepci. Socha Jana Husa dnes nemůže symbolicky hledět k centru města, neboť dům výhled ulicí k centru zcela zakrývá. 3. května 1958 byl celý pomník prohlášen za kulturní památku. Novodobě se pomník se sochou dočkal několika oprav, v roce 1991 provedla jeho restaurování firma John – Nosek z Hořic a v létě roku 2008 byla socha očištěna a byla také provedena údržba nápisu zlacením.
Pomník Mistra Jana Husa (9/2013)
Celkový pohled na umístění pomníku před budovou Polikliniky Jičín (9/2013)
Detail sochy (9/2013)
Detail nápisu na podstavci (9/2013)
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín