INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD PECKA

POPIS A HISTORIE HRADU

Nad malebným městečkem Pecka, které se nachází 6 km východně od Nové Paky stojí na kopci stejnojmenný hrad. O jeho založení není bohužel nic známo – dle dochovaných raně gotických fragmentů lze usuzovat na přelom 13. a 14. století. Poprvé se v dokumentech z roku 1322 píše o hradu Pecka v souvislosti s jeho majitelem Budivojem z Pecky, který pocházel z rodu železnických pánů. Obecně se soudí, že Budivoj mohl být i zakladatelem hradu. Železničtí páni, byli držiteli hradu až do konce 15. století. V té době je hrad poměrně mohutnou a chráněnou stavbou. Hrad chránila až 4,5 m silná zeď skrz níž byla zaklenutým průjezdem provedena cesta přes padací most s brankou pro pěší. Vedle vjezdu byla mohutná věž kruhového půdorysu s průměrem asi 10 metrů. Nádvoří hradu bylo lichoběžníkové po stranách chráněné zdí s cimbuřím. Naproti vjezdu pak stával samotný gotický palác, který chránila okrouhlá zeď. V této části hradu pod palácem nalezneme také 56 metrů hlubokou studnu. Celý palác obklopoval parkán, který se nořil do poměrně hlubokého příkopu s valem.

Hrad Pecka
Hrad Pecka - zachovalý Harantovský palác, zastřešený vstup do sklepení hradu a hradní brána pohledem z nádvoří

Po Budivojovi vlastní hrad Pecku tři bratři – Hereš, Jan a Mutina z Pecky. V písemnostech z roku 1417 se píše jako o majiteli peckovského panství o Jarkovi ze Železnice. Za husických válek se Jarek kloní ke katolické straně, která je na východě Čech v menšině a hájí na svém zboží přijímání podjednou. V roce 1432 je proto hrad Pecka obležen sirotčím vojskem. Jarkovi se daří hrad hájit až do února 1433, kdy uzavírá s oblehateli příměří. Dle úmluvy mu zůstává v držení peckovské panství, ale musí na něm povolit přijímání podobojí a přidat se k husitům. V letech 1434 – 1463 drží hrad Pecku Jarkův syn Vaněk z Pecky a po něm peckovské zboží dědí Vaňkova dcera Kateřina se svým manželem Protivou z Rožmitálu. V roce 1475 prodává cele zboží. Matěj je stoupencem přijímání podobojí a má funkci nejvyššího hofmistra krále Jiřího z Poděbrad. Na hradě vládne celých čtyřicet let a upravuje jej k pohodlnějšímu bydlení ve stylu pozdní gotiky. Přestavby a rozšíření se dočká hlavně původní palác, který se nachází v jižní části hradu. Syn Matějě Hořického z Hořic Vilém Hořický, prodává hrad a celé panství v roce 1515 Mikuláši Libákovi z Radovesic, který ho vlastní do roku 1524. Poté se na hradě rychle střídá několik majitelů. Jsou to Jindřich Kutnauer z Kutnova (1524-1526), Piram Kapoun ze Svojkova (1527-1532) a Jan Litoborský z Chlumu (1532-1542). Jan Litoborský přikupuje k peckovskému panství zboží novoveské. V roce 1532 je zadokumentován stav celého panství a kromě hradu a městečka pod ním k němu patří i 19 okolních vsí.

Hrad Pecka - panorama
Hrad Pecka z jihovýchodní přístupové cesty

Synové Jana Litoborského prodávají v roce 1543 celou državu Jindřichu Škopkovi z Bílých Otradovic, kteří tu panují až do počátku 17. století. V tomto období dostává hrad nový renesanční háv - s přestavbou začíná syn Jindřicha Jan a po něm jeho synové Karel a Adam, kteří se o hrad a panství dělí. Karlovi připadá západní a severní část hradu a bratr Adam vlastní jižní a východní část. Starý gotický palác již nepostačuje nárokům na tehdejší bydlení a jelikož již není prostor pro jeho další rozšíření, vzniknou na východní, severní a západní straně nádvoří nové palácové stavby. Hrad Pecka tak dostává za Škopků zcela novou podobu. Na východní a severní straně vzniká nová dvoupatrová budova, s přístupem k severní bráně. Tím věž původně chránící bránu pozbývá své ochranné funkce a proto do ní byla vestavěna brána. Mezi věžemi vzniká dvoupatrový palác s arkádami s kamennými sloupy na straně do nádvoří. Palác, bohatě zdobený sgrafity, je podle jeho stavitelů nazýván „škopkovským“. V dnešní době se z tohoto paláce zachovaly pouze základové zdi. Při výstavbě škopkovského paláce je také snížena a zastřešena původní malá věž. V druhé etapě přestavby hradu vzniká na západní straně nádvoří další dvoupatrový palác obdélníkového půdorysu, nazvaný podle nejznámějšího majitele hradu „harantovský“. Palác je vystavěn přímo v západní hradební zdi jejíž funkci nahrazuje. Zdivo opět zdobí psaníčkové sgrafity. Při výstavbě harantovského paláce je také odstraněna branka, která se nachází v pravé části brány. V dnešní době tvoří harantovský palác dominantu hradu, zvláště při pohledu od západu. Zachovaly se zde segmenty sgrafit a v interiéru i původní renesanční krb. Pod velkou věží je zbudována hladomorna. V této době přestaveb je hrad kompletně podsklepen a je z nich vykutána i tajná chodba, která ústí ven až za potokem v lese Odnoži.

Hrad Pecka - panorama
Panorama nádvoří hradu Pecka

Karel Škopek náhle v roce 1603 umírá a jeho žena Barbora ze Stropčic se znovu provdává, za asi nejznámějšího a nejvýznamnější majitele hradu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jemu hrad patří od roku 1604 až do osudného roku 1621. Nahlédněme stručně citací z knihy Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka na život tohoto muže, který se narodil v roce 1564. „Byl to renesanční kavalír rozsáhlých kulturních a uměleckých zájmů, znamenitý politik a voják. Pocházel ze západočeské rytířské rodiny a od mládí sloužil na císařském dvoře, kde si osvojil znalost několika cizích jazyků. R. 1603 byl povýšen do panského stavu. Vynikal v hudbě jako skladatel a interpret, výborně kreslil a byl i obratný stylista. Po krátkém prvním manželství a smrti obou dětí se vypravil s Heřmanem Černínem z Chudenic do Benátek, Egypta a Palestiny. Cestu vylíčil v obsáhlém cestopisu (1608), který doprovodil vlastními kresbami. Po návratu opět sloužil na císařském dvoře, ale po sňatku s Barborou ze Stropčic raději pobýval na Pecce. Zde v dokončeném výstavném paláci shromáždil znamenitou bibliotéku, zde rád pracoval na svých literárních dílech, zde komponoval své mistrné skladby, které patří k vrcholným dílům tehdejší hudební tvorby, zde v kruhu přátel provozoval hudbu vysoké umělecké úrovně. Podle inventářů z let 1621 a 1622 byl harantovský palác bohatě vybaven a skýtal pohodlné bydlení. Vedle židlí a křesel potažených suknem byly v místnostech skříně a truhlice plné šatstva a ložního prádla. Ve sklepích napočítala konfiskační komise 321 měděných a cínových mís a konvic, 120 talířů, množství svícnů a umyvadel. Byla tam i zelená skříň s Harantovými knihami psanými v jazyce českém, německém i latinském. V jeho kanceláři byly uloženy hudební nástroje. Ve fraucimoru bylo jedno malé a jedno velké klavikordium a regál s dvěma mutacemi a v následující místnosti byly dva páry vlašských bubnů.

Manželství s Barborou ze Stropčic však nemá dlouhého trvání, Barbora po čtyřech letech umírá. Kryštov si bere za svou již třetí manželku Annu Salomenu z Hořovic. V letech 1618 – 1620 se Kryštov Harant aktivně účastní stavovského povstání a stává se prezidentem české komory. Po Bílé Hoře je na svém hradě zatčen oddílem Albrechta z Vladštejna a to i přes to, že měl dostatek času uchýlit se k emigraci. 21. června 1621 je pak spolu s dalšími 26 pány popraven na staroměstském náměstí. Po exekuci propadá samozřejmě jeho část majetku císaři a tak jeho část musí odkoupit zpět jeho manželka Anna Salomena. Ta se znovu provdává, tentokrát za Heřmana Černína z Chudenic. Již v roce 1624 ji však Albrecht z Valdštejna přinutí k prodeji hradu a panství – svůj dluh však nikdy nezplatí a tak je smluvená částka 130 000 kop míšeňských po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 proplacena manželovi Heřmanovi z Černína českou komorou. Anna Salomena umírá již dva roky před tím, v roce 1632.

Hrad Pecka - panorama
Nádvoří hradu Pecka - vpravo nejzachovalejší část, Harantovský palác

Albrecht z Valdštějna daruje hrad Pecku s městečkem pod ním kláštěru kartuziánů, který založil ve Valdicích. Od této doby hrad slouží pouze jako správní centrum panství a postupně upadá. V roce 1662 je z důvodu zchátralosti snížena věž nad hlavní branou a v roce 1710 je před branou vybudován místo padací brány tříobloukový kamenný most. Poslední ranou hradu bylo zrušení řádu kartuziánů v roce 1782 a hrad přechází do majetku náboženského fondu, který o něj úplně ztrácí zájem. Části hradu jsou postupně rozebírány místním obyvatelstvem ke stavbě nových domů v okolí. Ani nový majitel, který panstvi koupil v roce 1824, Ferdinand z Trautmannsdorfu, nijak o záchranu hradu neusiloval. V roce 1830 zasahl mestecko rozsáhlý požár, který přeskočil i na hrad a zachvátil i do té doby nejzachovalejší část „harantovský“ palác. V roce 1834 musely být zbořeny arkády a z hradu se stala fakticky zřícenina. V roce 1921 dostává hrad do majetku město Pecka a v roce 1940 byly zahájeny restaurátorské a konzervační práce. Opraven a znovu zastřešen byl „harantovský“ palác, ve kterém jsou umístěny hlavní expozice hradu.

Hrad Pecka - panorama
Vlevo barokní most - přístup do hradu a Harantovský palác

FOTOGALERIE


Hrad Pecka - zřícená část východní strany hradu(9/2013)


Pohled od východu z přístupové cesty k veži chránící hradní palác (9/2013)


"Nový" barokní kamenný hradní most nahrazuje původní padací most (9/2013)


Most a přístup do hradu (9/2013)


Vstupní brána s dlouhým průjezdem byla chráněna mohutnou věží (9/2013)


Ruiny na východě (9/2013)


Atraktivní pohled do osvětlené a 56 metrů hluboké hradní studny - i když se to shora nezdá, hloubka je to náramná - posuďte, že výška např. Valdické brány v Jičíně ke špičce je 52,8 merů a tudíž by se tam celá na výšku vešla (9/2013)


Ruiny starého Škopkovského paláce (9/2013)


Hradní studna bývala umístěna ve sklepě hradního paláce (9/2013)


Vyhlídka do studny, chráněná bezpečnou mříží (9/2013)


Výhled do výšky zřiceného hradního paláce (9/2013)


Průchod do jižní části hradu (9/2013)


Pohled skrz ruiny na nádvoří (9/2013)


Nádvoří hradu - vpravo zachovalý a opravený Harantovský palác s expozicemi (9/2013)


Hradní sklepení s expozicí (9/2013)


V hradním sklepení (9/2013)


Průchod mezi sklepními místnostvi (9/2013)


Věž hradu na východní straně (9/2013)


Celkový pohled na ruiny hradního paláce (9/2013)


Výhled do krajiny z hradu je nádherný (9/2013)


Pohled na barokní most s palácem v pozadí (9/2013)


Hrad Pecka (9/2013)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2016 Interregion Jičín