INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRADY, ZÁMKY, TVRZE A HRADIŠTĚ • ROZHLEDNY A VYHLÍDKY • PŘÍRODA
SAKRÁLNÍ STAVBY • DROBNÉ PAMÁTKY • TECHNICKÉ STAVBY • MĚSTO JIČÍN

HRAD MOKŘICE

POPIS A HISTORIE HRADU

Než se podíváme na skromnou historii a stavební dispozici hradu Mokřice, pozastavme se nad trvale uváděným označením Mokřic jako tvrze, tak běžně, a tak často používané v literatuře a turistických průvodcích. I přes zdání jednoduchosti definice hrad a tvrz, je samotná odpověď, co je, a co není tvrz poměrně složitá, a zabývá se jí i spousta odborných prací renomovaných historiků. Trochu si problém zjednodušíme, přeci jen jsou stránky Interregionu mířené na zvídavého turistu a vycházejme z definice tvrze jako stavby nižšího šlechtice, úzce spjaté se zemědělskou nebo jinou hospodářskou činností, bez větších nároků na silnou a dlouhodobou obrannou funkci. Tedy existenci tvrze jako obraného prvku umístěného spíše uprostřed vesnice, města či hospodářského sídla. A již zde viditelně označení Mokřic jako tvrze selhává. Rozsah hradu, jeho poloha a stavební úprava, určená hlavně k obraně většího územního celku (obchodní stezky či okolních vesnic), ukazuje jeho jasnou definici jako hradu. Myslíme, že jednou provždy by tedy měly být Mokřice nazývány hradem, v opačném případě, by se totiž jako tvrz dala definovat velká většina okolních hradů Českého ráje.

Hrad Mokřice

Hrad Mokřice nalezneme asi 1 km severně od obce Lužany nad údolím, které vyhloubil potok Studénka. S největší pravděpodobností byl vystavěn k obraně zdejší křižovatky stezek, které sem směřovaly z Jičína či od Hradce a mířily údolím na sever ke hradu Kumburk a do Podkrkonoší. V okolí se nacházelo několik dnes již zaniklých vsí a podle jedné z nich zřejmě nese hrad Mokřice i své jméno. Hrad samotný totiž není nikde v zachovalých písemnostech připomínán. První zmínka o jménu Mokřice je z pravděpodobné doby vzniku hradu a nalezneme ji v dokumentaci z roku 1323, a ta připomíná ves Mokřice veskrze majitele zdejšího zboží Zbislava z Mokřic. Ten je zmiňován v souvislosti se spory Voka II. z Rotštejna s okolní šlechtou. Zbislav byl zřejmě příslušníkem jedné z rodových větví Markvarticů, kteří kolonizovali zdejší oblast severovýchodních Čech. Jestli však v té době hrad stával a takto se jmenoval již prokázat nelze. Dá se dokonce předpokládat, že jeho původní jméno bývalo jiné – spekuluje se např. o jménu Chotěšov, dle jména místního lesa – celý vrch, na jehož úbočí hrad stojí, se lidově nazývá Na zámkách. Archeologické průzkumy zcela jistě datují, skrze úlomky keramiky, existenci hradu do 14. a 15. století. Velmi pozoruhodnou hypotézou se zabývá ve své práci „Mokřice – Tajuplný hrad u Nové Paky“ Martin Vaistauer, který vztahuje slovní základ názvu nedaleké obce Úbislavice k výše jmenovanému majiteli hradu Zbislavu. Tedy, že název prastaré obce vychází ze slov „U Zbislava“, označující obec jako „Uzbislavice“, dnes Úbislavice.

Každopádně založení hradu a jeho jméno je spíše snůškou domněnek a předpokladů. Existence hradu samotná se však již dle zbytků staveb dokázat dá zcela jasně. S největší pravděpodobností šlo o hrad s plášťovou hradbou, který byl postavený na oválné plošině o rozměru cca 35 x 25 metrů, obklopený velmi hlubokými příkopy. V některých místech má příkop hloubku až 6 metrů. Na vnější straně příkopu lze nalézt pozůstatky menší hradby nebo plotu, který zesiloval celkovou obranu. Přístup do hradu byl pravděpodobně od severu, ze směru od současné lokality U Kostelíčka, kam lze lokalizovat i ves Mokřice. Cesta vstupovala do hradu bránou s padacím mostem, přes příkop hluboký asi 3-4 metry. Bohužel dnes již nelze přesně určit jaké objekty hradu a kde přesně se nacházely, protože kamenivo ze zřícenin bylo postupně používáno na okolní stavby, a ve velké míře také na stavbu nedaleké císařské silnice z Jičína do Nové Paky (1813). Každopádně stavby obytné i hospodářské byly zřejmě pravidelně rozložené po celém obvodu plášťové hradby. Je možné, že prohlubeň uprostřed plochy hradu reprezentuje vodní nádrž, do které se krom dešťové vody manuálně dopravovala voda z nedalekého potoka Studénka. Hrad s velkou pravděpodobností vlastní studnu neměl. Na základě orientační analýzy skromných stop (pojivo, …) lze usuzovat pouze na jednu stavební etapu v historii objektu. Hradní ostroh obtéká již zmíněný potok Studénka, na kterém existovalo několik rybníků s mlýny, jejichž existenci prokazují i zbytky hrází.

Druhá a zřejmě jediná konkrétnější informace o mokřickém panství je z roku 1462, ve zprávě se píše o předání zadluženého hradu Mokřice a přiléhajícího zboží věřitelům. V té době zemřela poslední majitelka hradu Ludmila z Mokřic a místo předání majetku jejím synům Jiřímu a Mikulášovi, dostává se hrad do majetku věřiteli Vilému Krušinovi z Lichtemburka a na Kumburku. Ten postupuje hrad a okolní statky Janovi z Konecchlumí, který zboží Mokřice připojuje ke svému panství. Ve výčtu jsou jmenovány dvory v Lužanech a hospodářský dvůr Mokřice, jenž se nachází severně od hradu a jehož částečné ruiny popisuje ve svém díle i August Sedláček (1887). Zřejmě i hospodářský dvůr je později zdrojem kamene pro výstavbu silnice či místních staveb. Stejně jako je neznámé datum založení hradu, tak i o jeho konci neexistují žádné bližší informace. Díky archeologickému průzkumu z roku 2013 lze předpokládat, že byl hrad v neklidných dobách během nebo po husitských válkách obléhán a následně dobyt. Nalezeno bylo velké množství střel ukazující na intenzivní dobývání mokřického hradu. V té době již začínají na poli vojenském vládnout palné zbraně a poloha hradu Mokřice na okraji svahu již neposkytuje obráncům účinnou ochranu před dělostřeleckou palbou.

Dnes se ke hradu můžeme pohodlně dostat z obce Lužany po silnici od autobusové zastávky (Lužany, u křížku), hrad leží asi 1,4 km - případně lze použít červenou turistickou značku směřující sem od rozcestníku U kostelíčka (1 km), kde lze nechat zaparkovaný automobil.

FOTOGALERIE

PANORAMA

Hrad Mokřice - panorama centrální plošiny (8/2019)

Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice - celkové panorama jádra hradu (8/2019)

Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice - jasně viditelné hradiště a příkopy na severovýchodní straně (8/2019)

Hrad Mokřice (8/2019)

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

• Cesta: Pěšky: Z autobusové zastávky Lužany, u křížku po místní komunikaci (1,4 km), nebo z osady U kostelíčka po červené turistické značce (1 km). Autem: Auto je možné zanechat U kostelíčka a odsud pouze pěšky (1 km)
• Identifikace: Skromné zbytky hrádku nedaleko Lužan na ostrohu obtékaném potokem Studénka
• GPS poloha:
• Nadmořská výška: 370 m.n.m.
• Ostatní: Poměrně neznámý a tajuplný hrad nedaleko obce Lužany
• Otevírací doba: vstup bez omezení
• Použitá literatura: Eva Ulrychová: Panská sídla na Jičínsku III. Hrady 14. - 16. století; Martin Vaistauer: Mokřice, Tajuplný hrad u Nové Paky (2008) ; August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého 5, 1895;
• Tato stránka aktualizována: 18.10.2020
• Popisovaný stav k: 8/2019

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín