INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD MOKŘICE

POPIS A HISTORIE HRADU

Než se podíváme na skromnou historii a stavební dispozici hradu Mokřice, pozastavme se nad trvale uváděným označením Mokřic jako tvrze, tak běžně, a tak často používané v literatuře a turistických průvodcích. I přes zdání jednoduchosti definice hrad a tvrz, je samotná odpověď, co je, a co není tvrz poměrně složitá, a zabývá se jí i spousta odborných prací renomovaných historiků. Trochu si problém zjednodušíme, přeci jen jsou stránky Interregionu mířené na zvídavého turistu a vycházejme z definice tvrze jako stavby nižšího šlechtice, úzce spjaté se zemědělskou nebo jinou hospodářskou činností, bez větších nároků na silnou a dlouhodobou obrannou funkci. Tedy existenci tvrze jako obraného prvku umístěného spíše uprostřed vesnice, města či hospodářského sídla. A již zde viditelně označení Mokřic jako tvrze selhává. Rozsah hradu, jeho poloha a stavební úprava, určená hlavně k obraně většího územního celku (obchodní stezky či okolních vesnic), ukazuje jeho jasnou definici jako hradu. Myslíme, že jednou provždy by tedy měly být Mokřice nazývány hradem, v opačném případě, by se totiž jako tvrz dala definovat velká většina okolních hradů Českého ráje.

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice

Hrad Mokřice nalezneme asi 1 km severně od obce Lužany nad údolím, které vyhloubil potok Studénka. S největší pravděpodobností byl vystavěn k obraně zdejší křižovatky stezek, které sem směřovaly z Jičína či od Hradce a mířily údolím na sever ke hradu Kumburk a do Podkrkonoší. V okolí se nacházelo několik dnes již zaniklých vsí a podle jedné z nich zřejmě nese hrad Mokřice i své jméno. Hrad samotný totiž není nikde v zachovalých písemnostech připomínán. První zmínka o jménu Mokřice je z pravděpodobné doby vzniku hradu a nalezneme ji v dokumentaci z roku 1323, a ta připomíná ves Mokřice veskrze majitele zdejšího zboží Zbislava z Mokřic. Ten je zmiňován v souvislosti se spory Voka II. z Rotštejna s okolní šlechtou. Zbislav byl zřejmě příslušníkem jedné z rodových větví Markvarticů, kteří kolonizovali zdejší oblast severovýchodních Čech. Jestli však v té době hrad stával a takto se jmenoval již prokázat nelze. Dá se dokonce předpokládat, že jeho původní jméno bývalo jiné – spekuluje se např. o jménu Chotěšov, dle jména místního lesa – celý vrch, na jehož úbočí hrad stojí, se lidově nazývá Na zámkách. Archeologické průzkumy zcela jistě datují, skrze úlomky keramiky, existenci hradu do 14. a 15. století. Velmi pozoruhodnou hypotézou se zabývá ve své práci „Mokřice – Tajuplný hrad u Nové Paky“ Martin Vaistauer, který vztahuje slovní základ názvu nedaleké obce Úbislavice k výše jmenovanému majiteli hradu Zbislavu. Tedy, že název prastaré obce vychází ze slov „U Zbislava“, označující obec jako „Uzbislavice“, dnes Úbislavice.

Každopádně založení hradu a jeho jméno je spíše snůškou domněnek a předpokladů. Existence hradu samotná se však již dle zbytků staveb dokázat dá zcela jasně. S největší pravděpodobností šlo o hrad s plášťovou hradbou, který byl postavený na oválné plošině o rozměru cca 35 x 25 metrů, obklopený velmi hlubokými příkopy. V některých místech má příkop hloubku až 6 metrů. Na vnější straně příkopu lze nalézt pozůstatky menší hradby nebo plotu, který zesiloval celkovou obranu. Přístup do hradu byl pravděpodobně od severu, ze směru od současné lokality U Kostelíčka, kam lze lokalizovat i ves Mokřice. Cesta vstupovala do hradu bránou s padacím mostem, přes příkop hluboký asi 3-4 metry. Bohužel dnes již nelze přesně určit jaké objekty hradu a kde přesně se nacházely, protože kamenivo ze zřícenin bylo postupně používáno na okolní stavby, a ve velké míře také na stavbu nedaleké císařské silnice z Jičína do Nové Paky (1813). Každopádně stavby obytné i hospodářské byly zřejmě pravidelně rozložené po celém obvodu plášťové hradby. Je možné, že prohlubeň uprostřed plochy hradu reprezentuje vodní nádrž, do které se krom dešťové vody manuálně dopravovala voda z nedalekého potoka Studénka. Hrad s velkou pravděpodobností vlastní studnu neměl. Na základě orientační analýzy skromných stop (pojivo, …) lze usuzovat pouze na jednu stavební etapu v historii objektu. Hradní ostroh obtéká již zmíněný potok Studénka, na kterém existovalo několik rybníků s mlýny, jejichž existenci prokazují i zbytky hrází.

Druhá a zřejmě jediná konkrétnější informace o mokřickém panství je z roku 1462, ve zprávě se píše o předání zadluženého hradu Mokřice a přiléhajícího zboží věřitelům. V té době zemřela poslední majitelka hradu Ludmila z Mokřic a místo předání majetku jejím synům Jiřímu a Mikulášovi, dostává se hrad do majetku věřiteli Vilému Krušinovi z Lichtemburka a na Kumburku. Ten postupuje hrad a okolní statky Janovi z Konecchlumí, který zboží Mokřice připojuje ke svému panství. Ve výčtu jsou jmenovány dvory v Lužanech a hospodářský dvůr Mokřice, jenž se nachází severně od hradu a jehož částečné ruiny popisuje ve svém díle i August Sedláček (1887). Zřejmě i hospodářský dvůr je později zdrojem kamene pro výstavbu silnice či místních staveb. Stejně jako je neznámé datum založení hradu, tak i o jeho konci neexistují žádné bližší informace. Díky archeologickému průzkumu z roku 2013 lze předpokládat, že byl hrad v neklidných dobách během nebo po husitských válkách obléhán a následně dobyt. Nalezeno bylo velké množství střel ukazující na intenzivní dobývání mokřického hradu. V té době již začínají na poli vojenském vládnout palné zbraně a poloha hradu Mokřice na okraji svahu již neposkytuje obráncům účinnou ochranu před dělostřeleckou palbou.

Dnes se ke hradu můžeme pohodlně dostat z obce Lužany po silnici od autobusové zastávky (Lužany, u křížku), hrad leží asi 1,4 km - případně lze použít červenou turistickou značku směřující sem od rozcestníku U kostelíčka (1 km), kde lze nechat zaparkovaný automobil.

FOTOGALERIE

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - stoupání ke hradu od Lužan (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - východní úpatí hradiště (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - valy na západní straně (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - val a příkop na jihovýchodní straně (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - západní strana (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - původní cesta se vine podél hradeb (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - rozcestník u hradu (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - mohutné valy před příkopem zesilovaly obranu hradu (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - základy hradby a některých staveb lemují nově umístěné linie kamenů (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - skromné pozůstatky původní plášťové hradby (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - jedny z mály odkrytých stavebních pozůstatků po hradu (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - centrální plošina, východní strana (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - centrální plošina hradu, na jením konci se dá předpokládat existence paláce (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pohled z plošiny přes hradbu a příkop k severovýchodu (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pravděpodobná poloha brány a mostu přes příkop (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - prohlubně v centrální části hradu(8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - nově umístěné linie kamenů (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - severozápadní strana hradby (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - příkop na severní straně(8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - akropole hradu (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - hradiště pohledem přes příkop (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - jižní a jihovýchodní strana valu strmně spadá do údolí (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - hluboký příkop na severo-východní straně (8/2019)

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pohled z údolí ke hradu (1/2020)
foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - jižní strana (1/2020),
foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - náznak možné bašty (1/2020)
foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (1/2020)
foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pravděpodobná poloha hradního paláce (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - severovýchodní strana akropole (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pravděpodobné základy obytné stavby či paláce (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pohled z hradu do údolí (1/2020)
foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - na pospojování zdiva byla použita vápenná malta (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - jádro hradu (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - strmými svahy stoupá původní přístupová cesta (1/2020), foto: Martin Vaistauer

Hrad Mokřice
Hrad Mokřice - pohled od potoka Studénka na hradní vrchol (1/2020), foto: Martin Vaistauer

PANORAMA


Hrad Mokřice - panorama centrální plošiny (8/2019)


Hrad Mokřice (8/2019)


Hrad Mokřice - celkové panorama jádra hradu (8/2019)


Hrad Mokřice (8/2019)


Hrad Mokřice - jasně viditelné hradiště a příkopy na severovýchodní straně (8/2019)


Hrad Mokřice (8/2019)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2020 Interregion Jičín