INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Údolí Jizery mezi Železným Brodem a Semilama Romantickým údolím Jizery obklopeným prudkými stržemi vede nádherná
turistická cesta nazvaná Riegrova. Jedná se o část Riegrovy turistické stezky
vedoucí ze Železného Brodu přes Spálov do Semil a na horu Kozákov.
Naším startovacím bodem byl napolou cesty ze Železného Brodu do Semil ležící
Spálov. Sem jsme se dopravili vlakem s pohodlným přestupem v Turnově a Železném
Brodě. Hned po výstupu se ocitáme před Spálovským hotelem, u soutoku Jizery
s řekou Kamenicí, kde by nás neměl v sezóně překvapit větší počet lidí s pádly
v rukou - ze Spálova začíná být sjízdná Jizera na raftech a kajacích. Od rozcestníku, který se nachází vlevo od zastávky u cesty stoupající
vzhůru se vydáváme po červeném značení na druhou stranu - cestou podél hotelu
asi 100 metrů vzhůru směrem proti proudu Jizery (značení není moc dobře viditelné).
Prudším kopcem vystupáme kousek nad objekty technicky zajímavé spálovské elektrárny
a můžeme si odsud všimnout části vodního díla (náhonů a stavidel) - další naše
pouť již vede pěšinou asi 40 metrů ve stráni nad hladinou Jizery proti proudu
do lesa. Chvílemi jsme nevěděli jestli jít po úzké stezce nebo širší cestě,
ale nakonec za zákrutem zjišťujeme, že je to jedno, neboť obě cesty se scházejí
po asi 700 metrech u přepadového kanálu. (Širší cesta slouží pouze k pohodlnějšímu
dojetí auty k objektu vodního díla - o co se jedná jsme se dozvěděli až později).
Již u elektrárny mě nebylo jasné odkud berou vodu na elektrárenskou turbínu
a až na konci cesty u jezu mi došlo, že od jezu, který se nachází asi 4 km proti
proudu ženou převážnou část vody Jizery dlouhým podzemním tunelem s mírnějším
sklonem než má původní tok Jizery. Na konci ve Spálovské elektrárně se voda
dostává výše nad hladinu a samospádem přes turbínu teče spátky do koryta řeky.
Proto tak složitá soustava vodních děl. :-)) ) Jak jsem již avizoval cesta
nás vede až k jakémusi přepadovému kanálu a malému dřevěnému domku, ve kterém
se zřejmě nachází čistící šachta a hradla náhonu. Jelikož jsme byli dobrých
50 metrů nad hladinou Jizery docela mi zamrazilo při pohledu škvírou mezi prkny
baráčku do temné šumící a bublající hlubiny (asi první kilometr cesty).
Odsud již pokračujeme po úzké stezce lesem s hučící řekou
pod sebou a mohutnými skalnatými stráněmi nad sebou. Při chůzi můžeme vidět
překrásné údolní scenérie v zákrutách řeky a ve stráních podél ní. 
Trochu unikátní pohled na visutý most - kvůli technické
údržbě
jezu a vodního díla byla hladina snížena na minimum
- normálně voda dosahá kousek pod most.Cestou nás
provádí naučná stezka (sháníme podrobnější informace) ve které se nacházejí
hlavně informace o geologii a vzniku nádherných skalních útvarů a míst, kudy
si řeka drala svou cestu. Po asi 2,5 kilometrech chůze přicházíme k malému
tunelu vytesanému do skály, jímž si tvůrci stezky pomohli při průchodu skalním
masívem nad zákrutem řeky. Za tunelem se nachází malá soustava prkených mostíků
přes málo schůdná místa a poté stoupání na Böhmovu vyhlídku. Z vyhlídky je
možné se kochat jak pohledem na dno údolí se zurčící Jizerou tak výhledem na
mohutný skalní masív na druhé straně řeky zvaný Krkavčí
skála. Naproti si můžeme všimnout železniční trati vedoucí druhou stranou
údolí a využívající soustavy asi 5-ti železničních tunelů. Od vyhlídky jdeme
ještě kousek asi nejvyšším místem stezky nad hladinou řeky (řekl bych dobrých
80 metrů možná i více) a poté začínáme plynule klesat až skoro k hladině řeky
(asi 3,5 km cesty).
Dále jdeme stezkou kousek nad úrovní koryta řeky a již se nám
začne před námi objevovat již zmíněný jez, který je již z dálky poznat charakteristickým
mohutným hučením vody. U jezu (asi 4,5 km) se dostáváme skoro až k hladině
řeky a můžeme si všimnout vtokového kanálu do náhonového tunelu k elektrárně.
Vzduch je zde prosicen vlhkosti od vodní tříště jezu. Naše dalši pouť vede
již podél vody Jizery, která má za jezem jistou hloubku, až k další zajímavosti
této části Riegrovy stezky - visutému mostu asi 2 metry nad hladinou řeky,
vetknutého ocelovými nosníky do skály. Most může měřit odhadem asi 200 metrů
a v půli mezi skalními masívy se nachází lavička, odkud můžeme pozorovat v
těchto místech klidný tok řeky. Most je hodně neklidný a některá prkna vratká
a tak se jeho přechod může pro někoho stát překážkou, pro jiného příjemným
zpestřením cesty. (Někomu se na most vůbec nechtělo - I.L.A.:-)) Přechodem mostu se rázem ocitáme na okraji semilské kotliny
a po několika krocích opouštíme lesnaté břehy Jizery a míříme po cestě mezi
domky Bítouchova. Cesta vede asi 300 metrů po širší silničce a ji poté opouští
vlevo mezi domky a kousek nahoru k rozcestníku se žlutou v Bítouchově. Od rozcestníku
vyjdeme vlevo k silnici a po ní míříme skrz obec až na kraj Semil. Po asi 400
metrech si cestu můžeme zkrátit přes loučku po vychozené pěšině. ...a to již
se ocitáme v Semilech. Stále po červené dojdeme k rozcestníku s modrou turistickou
značkou a pak kousek podél silnice zčásti místní alejí až na semilské náměstí,
kde naše pouť končí.
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín