Markova vyhlídka

Vyhlídky, to jsou místa dalekého rozhledu a širokých krajinných panoramat, na kterých si smlsne oko turisty. A přesně to vše poskytovala Markova vyhlídka na skalnatém hřebenu nad obcí Hrdoňovice. Mohutný střelečský lom vyhlídka pamatuje ještě jako malé pískoviště a ten rozhled - pod vyhlídkou malebné Hrdoňovice, vpředu kostelík Újezda pod Troskami a Libunec s Libuní jako na dlani, v pozadí panorama doplňuje mohutná hradba hory Tábor a Kozákova, zkrátka krása pohledět. Je jaro roku 1933 a libuňští obyvatelé hrdě otevírají čarokrásnou vyhlídku na krajinu Českého ráje. Uplyne však pár desetiletí a věci se pomalu mění, z malých lomů v okolí dominuje těžbě Střelečský velkolom a Markova vyhlídka upadá v zapomnění, čas ve spolupráci s přírodou pomalu zakrývají místo, na kterém se výhledem kochaly davy rozhleduchtivých turistů.

V současné době není z Markovy vyhlídky vidět již vůbec nic, její existenci připomíná jen kámen, na kterém je umístěna tabulka se jménem vyhlídky a rokem založení. Leží na vrcholu hřebene, zarostlého poměrně hlubokým lesem. Vyhlídka je pojmenována po významném libuňském faráři, páteru Antonínu Markovi (*1785 - +1877) a založili ji zde, na hřebeni s výhledem na jeho milovanou obec Libuň, libuňští členové Klubu českých turistů. Z pozůstatku barvy na kameni lze ještě zjistit, že k vyhlídce vedla značená žlutá turistická značka. V dnešní době k vyhlídce nevede žádná cesta, dostat se na hřeben ke kameni lze stoupáním malou vyšlapanou pěšinkou, od lesní cesty vedoucí od silnice k vlakové zastávce Hrdoňovice a nedaleké samotě, podél staršího nevyužívaného lomu. Nedaleko od vyhlídky, asi 50 metrů na okraji lomu, se díky průseku pro dálkové elektrické vedení, naskýtá částečný rozhled do krajiny a dává tušit jak krásný výhled z vyhlídky byl před tím, než celá zarostla lesem. Zkuste místo vyhlídky navštívit, je klidné, tiché a třeba i čeká znovu na své objevení.

Ještě doplním kdo byl Antonín Marek, po kterém vyhlídka nese své jméno - byl to římskokatolický kněz, překladatel, jazykovědec a hlavně český obrozenec. Podílel se společně s Josefem Jungmannem na jazykovědných projektech a hlavně na tvorbě velkého česko-německého slovníku, do kterého dodával, z němčiny přeložené, ekvivalentní české výrazy. Ani si již neuvědomíme, kolik slov pátera Marka dnes vlastně používáme - co třeba domněnka, rozsah, obsah či předmět a další. Antonín Marek byl rodákem z Turnova a po vystudování a vysvěcení prošel několik míst, kde kaplanoval (Tatobity, Rožďalovice, Rovensko pod Troskami...). V Libuni působil na faře od roku 1820, téměř až do své smrti a za jeho života byla fara centrem českého obrozeneckého života. Antonín Marek zde psal české básně, ódy, elegie a hojně překládal divadelní hry. Působil i ve školství, zaváděl psaní latinky místo německého kurentu a důrazně nabádal učitele k používání názorných učebních pomůcek. Zasloužil se o vznik knihovny v nedalekém Turnově a rozšíření té libuňské. Pochován je v Praze na Vyšehradě, kde pár měsíců po odchodu z Libuně na odpočinek zemřel, v požehnaném věku 91 let.

FOTOGALERIE

Strž u vyhlídky (8/2015)

Detail kamene s popisnou tabulkou (8/2015)

Kámen na Markově vyhlídce (8/2015)

Kompletní pohled na prostor vyhlídky (8/2015)

Na vyhlídku vedla žlutá turistická značka (8/2015)

Zadní strana kamene a pohled do lesa (8/2015)

Nedaleko od vyhlídky lze průsekem tušit výhledy, jaké vyhlídka poskytovala (8/2015)

Detail výhledu na Kozákov, v popředí Újezd pod Troskami (8/2015)

Pohled do již zarostlého lomu jihozápadním směrem (8/2015)

PANORAMA

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

MARKOVA VYHLÍDKA

POPIS

FOTOGALERIE

PANORAMA

MAPA

OBECNÉ INFORMACE