INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Ke kostelu na vrcholu hory Tábor vede severní stranou z Lomnice nad Popelkou křížová cesta se 14ti zastaveními. Kapličky křížové cesty pocházejí z roku 1898 a byly v letech 1995 - 2000 nově rekonstruovány z veřejných sbírek a dobročinných darů. Na začátku křížové cesty je studánka zvaná Křížovka, která se nazývá podle křížové cesty.
Pohled
z vrcholu na křížovou cestu - v pozadí Lomnice nad Popelkou
Podél křížové cesty stoupá na Tábor červená turistická značka z Lomnice nad Popelkou.
Kompletní fotogalerie všech zastavení křížové cesty na horu Tábor
1. Ježíš Pilátem k smrti odsouzený
Brzy, a bude to pro vás brzy, budete pokryti svou vlastní krví. Já jako Soudce
vám připomenu krev, která lpěla na vašich rukou, protože jste tak mnohým
zabránili přijmout mé milosti pomocí této Připomínky Mého Slova - jste jako
Římané; denně mě korunující trním, chcete říci jako Pilát: "Nejsem vinen
touto krví" a umýt si ruce v navoněné vodě? Odmítáte přijmout lék proti
smrti, odmítáte uznat Mé Slovo dané Mým Svatým Duchem za vašich dnů...
2. Ježíš zvedá Svůj Kříž
Pak spoutali Mé nohy a poručili Mi, abych šel na to místo, kde byl můj Kříž.
Dcero, vůbec jsem tam nemohl dojít, protože spoutali mé nohy. Proto mě hodili
na zem a za vlasy mě vlekli až k Mému Kříži. Bolest byla nesnesitelná. Odtrhávaly
se kousky mého těla, rozbitého bičováním. Uvolnili Mi pouta na rukou a kopali
Mne, abych vstal a vzal na rameno své břímě. Nevěděl jsem kde je Kříž, protože
trny vražené do hlavy Mi plnily Oči Krví, která Mi stékala po Obličeji. Pak
na Mne sami naložili Kříž a postrčili Mě směrem k bráně.
3. Ježíš klesá pod těžkým Křížem
S námahou jsem se napřímil. Dav byl jako puštěný z řetězu. Neviděl jsem kolem
žádného přítele, nebyl tu nikdo, kdo by mě potěšil. Zdálo se, že Můj smrtelný
zápas pokračuje a Já jsem spadl na zem.
4. Ježíš potkává Svou Svatou Matku
Poklad z Mých pokladů. Do tohoto Svatého Srdce, které je obrazem a obdobou
Mého Nejsvětějšího Srdce, jsem přišel stát se bohočlověkem, chodit v jejích
stopách za ní, aby později Ona následovala Mne. Řekl jsem již, že Ona a Já
jsme se dělili o všechno cestou ke Kříži. Naše jednota byla tak hluboká a
dokonalá, že jsme nepotřebovali řeč: jediná domluva byla v Našich Srdcích.
Nemusel jsem jí za své nepřítomnosti předávat svá slova a své myšlenky. V
síle Mého Svatého Ducha všechno věděla, v jejím panenském srdci jí bylo všechno
známo, neboť měla Boha a Bůh měl Ji. Jejím každodenním pokrmem byla Vůle
Věčného Otce.
5. Šimon Cyrenský pomáhá Ježíši nést těžký Kříž
Ze strachu, abych nezemřel před Ukřižováním, poručili vojáci jednomu muži,
jmenoval se Šimon, aby nesl můj Kříž. Má dcero, to nebyl projev dobroty nebo
soucitu, chtěli mě uchovat naživu, aby mě mohli ukřižovat [...] Nes Můj Kříž
Vassulo, nes jej pro Mne. Můj Kříž snažně prosí o Pokoj a Lásku.
6. Sv. Veronika utírá Ježíšovu Tvář
Dovolil jsem jim korunovat Mě trním.Dovolil jsem jim aby mě hanobili a poplivali
Mou Svatou Tvář. Tu jsem ucítil, že někdo osušil můj Obličej.Pohlédni do
Mé Svaté Tváře. Podívat se na Mne, už to Mě těší. Řekni jim, že je třeba
tak málo, aby Mě potěšili. Pojď, chval Mě tím, že Mě miluješ.
A přesto, kdyby jste jen věděli, jak jsem ochoten odpouštět zločiny vaší doby
za pouhý jeden laskavý pohled, okamžik lítosti, nádech zaváhání, trochu opětného
zvážení, usmějte se na Mou Svatou Tvář a Já odpustím a zapomenu. Dokonce se
ani nebudu dívat na Své Rány. Pustím ze zřetele všechny vaše nepravosti a hříchy
pro pouhý okamžik lítosti, a celá Nebesa se budou radovat z vašeho gesta, protože
váš úsměv a laskavý pohled bude pro Mne jako vonný dým, a okamžik lítosti bude
jako nová píseň pro Mne.
7. Ježíš klesá pod těžkým Křížem podruhé
Nežádám od Svých dětí nic, co už nemají. Mají-li jen hříchy a chyby, pak at
Mi je dají a Já je očistím. Zbavím je tíhy, odpustím jim. Nebudu je kárat,
budu je milovat. Miluji všechny, kdo padnou a vrátí se ke Mě a prosí za odpuštění.
Miluji je tím víc.
Miluji tě a zachytím tě, když budeš padat. Nenechám tě zaniknout.
8. Ježíš těší plačící Jerusalémské ženy
Má dcero, jak hodně těžký byl Kříž, který jsem musel nést! Poháněn zezadu bičem,
tápal jsem v temnotě kupředu k bráně. Snažil jsem se dívat na cestu přes
krev, která mě pálila v očích. Tu jsem ucítil, že někdo osušil Můj Obličej.
Byly to ženy, které se strachem vystoupily z řady, aby očistily Mou zneuctěnou
Tvář. Slyšel jsem je plakat a naříkat. Vnímal jsem to a řekl jim: "Buďte
požehnány. Má Krev smyje všechny hříchy lidstva. Hleďte mé dcery, nadešla
doba vaší spásy".
Běda! těm, kdo ještě v sobě budou nosit svou vinu, stočenou do klubíčka jako
dítě pod srdcem matky, až přijde Můj Den!
Pak všichni pozemští vládcové, guvernéři a vojevůdci, bohatí a vlivní lidé,
všechno obyvatelstvo, otroci i svobodní, budou utíkat do hor, aby se schovali
v jeskyních a mezi skalami. Budou říkat horám a skalám „padněte na nás a ukryjte
nás před Tím, kdo sedí na Trůně, a před hněvem Beránkovým!
9. Ježíš padá potřetí pod těžkým Křížem
Mé Srdce je plné soucitu pro tvou bědnost a tvoje pády.
Dnes se ptám těch, kdo se uzavírají tomuto zjevení, toto: "Je to proti
Mému Zákonu, abych v tomto století, díly která určila Má Prozřetelnost, zachránil
Své tvorstvo před pádem?"
10. Ježíši svlékají jeho roucho
Když jsme přišli na Kopec, srazili Mě k zemi. Rvali Mi šaty z těla a nechali
Mně nahého pro pobavení všech přítomných. Mé rány se znovu otevřely a Krev
tekla na zem. Vojáci Mi podali víno smíchané se žlučí. Odmítl jsem to, měl
jsem už hluboko v nitru hořkost, kterou Mě napojili Mí nepřátelé...
Mé dítě, tvůj oděv bude znečištěn tvou krví, i to bude důkazem, že přicházíš
ode Mne. Proto ses narodila a tvůj souhlas je Mou radostí, poněvadž kvůli tvému
utrpení mnoho lidí spasím.
11. Ježíše přibíjejí na Kříž
Nejdřív Mi rychle probodli Zápěstí a když Mě hřeby přibili na Kříž, rvali Mé
zničené Tělo a násilím Mi provrtali Nohy, Má dcero. Ó dcero, jaká to bolest!
Jaký smrtelný zápas! Jaká trýzeň pro Mou Duši! Opuštěn svými milovanými,
zapřen Petrem, na němž jsem založit Svou Církev, zapřen od dalších přátel,
ponechán sám, vydán nepřátelům. Plakal jsem. Má Duše byla plná bolesti...
Dovolil jsem jim korunovat Mě trním. Dovolil jsem jim, aby Mě hanobili a poplivali
Mou Tvář. Dovolil jsem jim, aby Mě ukřižovali, to všechno z lásky k vám. Ó,
děti Ukřižovaného, jak jste na to všechno mohli zapomenout? Moudrost sestoupila
aby se jí podle zákona zmocnilo násilí. Byl jsem opovrhovaný a odmítaný lidmi,
abych nesl vaše trápení. Byl jsem přibitý na Kříž, abych vás osvobodil. Dovolil
jsem vám probodnout Mne, vy však jste se dostali na svobodu. Přijal jsem nejbolestnější
smrt, aby vaše duše žila a byla schopna podílet se na Mém Království. Prolil
jsem Svou Krev, abyste mohli dospět do Věčného Života. Kvůli vám jsem na Sebe
nechal pohlížet jako na hříšníka.
12. Ježíš na Kříži umírá
Vojáci vztyčili Můj Kříž a postavili ho do připravené díry. Pozoroval jsem
hemžení před Křížem, na němž jsem visel. I když to bylo namáhavé dívat se
opuchlýma Očima, díval jsem se na lidi. Neviděl jsem žádného přítele mezi
těmi, kdo se Mi posmívali. Nebyl tu nikdo, aby Mě potěšil. "Můj Bože.
Můj Bože! Proč jsi Mě opustil?" Opuštěn všemi těmi, kdo Mě milovali...
Můj pohled spočinul na Mé Matce. Pohlédl jsem na Ni a Naše Srdce hovořila: "Daruji
ti Své milované děti, aby byli i tvými dětmi. Máš být jejich Matkou." Všechno
se splnilo, Spása byla blízko. Viděl jsem Nebe otevřené a všichni andělé
tam stáli a mlčeli. "Otče, do Tvých Rukou vkládám Svého Ducha. Jsem
teď s Tebou."
Křičel jsem z Kříže. Byl to Můj poslední velký výkřik, když jsem byl ještě
v těle. Byl to výkřik plný bolesti, starosti, hořkosti, který zazněl z hloubi
Mé Duše a prorazil výšiny Nebes. Otřásl základy země. Rozerval srdce těch,
kdo Mě milovali, tak jako se roztrhla opona v Chrámě. Povolal věrné služebníky,
aby Mě následovali. Povolal mrtvé z hrobů tím, že převrátil zemi, která je
přikrývala, tak jako porazil Zlo. Silnější než hrom otřásl dokonce i Nebeskými
výšinami. Všichni andělé se z chvěním kořili a mlčky Mě vzývali. Má Matka stála
docela blízko u Mne. Když slyšela Můj Výkřik, padla na kolena a tvář se jí
zalila slzami. Nosila v sobě tento poslední výkřik až do dne svého návratu
domů. Trpěla...
Všechno se splnilo, spása byla blízko. Viděl jsem nebe otevřené a všichni andělé
tam stáli a mlčeli. "Otče, do Tvých Rukou vkládám Svého Ducha. Jsem teď
s Tebou"
Jsem naplněn hořkostí, trpím stále všemi nespravedlnostmi světa, zlobou, nezákonností
a egoismem. Můj Výkřik každým dnem sílí, jsem osamocen na Kříži, abych sám
na Svých Ramenou nesl hříchy světa. Byl jsem sám v utrpení, umírání. Vylil
jsem Svou Krev, která pokryla celou zemi abych vykoupil vás, Moji milovaní.
Týž Výkřik zaznívá dnes na zemi jako ozvěna z minulosti. Cožpak žiji ve stínu
minulosti? Byla Má Oběť marná? Jak můžete neslyšet Můj Výkřik z Kříže? Proč
si ucpáváte uši a necháváte Výkřik zaniknout?
13. Ježíšovo Tělo sňaté z Kříže kladou Marii na klín
Nikdy neztrácej odvahu. Jsem s tebou. Vejdi do Ježíšových Ran; vejdi do Mého
Trpícího Srdce, pociťuj mé utrpení, můj pláč. Přicházím k tolika dětem. Ukazuji
jim Své Srdce; dávám znamení tím, že mé Obrazy prolévají slzy; zjevuji se
na různých místech, ale srdce Mých dětí jakoby měla tlustou skořápku - vrstvu
nevěry. Vysmívají se těm, kdo věří. Boží Slovo pro ně nic neznamená - ignorují
Boží volání; našemu varování sotva věnují pozornost. Nikdo si nepřeje slyšet
zjevení, přicházející od Boha a vyslovované Jeho Ústy. Ve vašem století se
víra ztratila. Byla odplavena nesnášenlivostí, perverzí, krutostí a výsměchem.
Mé Neposkvrněné Srdce je plné trampot a starostí. Má Ruka už nemůže zadržet
Boží Rámě, které už na vás skoro dopadá.
14. Ježíšovo Tělo kladou do Hrobu
Pozvednu vás z vašich hrobů a povedu vás zase do vašeho domova, Mého Svatého
Srdce.
A ty, Mé dítě, kdo Mne čteš nebo slyšíš, ty, kterého jsem navštívil v hrobě
a oživil Svým Dechem, říkám ti: sleduj stopy Mé Krve, které nechávám za sebou
jako znamení pro tebe, a jestli tě někdo z kolemjdoucích zastaví a zeptá se
tě, řekni mu, že jsi můj žák, má žačka, a Já tvůj Mistr, a že jdeš svědčit
ukřižovanému Kristu, vzkříšenému Kristu. A když tě zastaví obchodník, dej pozor
na jeho nepoctivost, dbej, aby Kříž, který Já jsem ti dal, nenahradil zkaženou
takzvanou moudrostí. Bez řeči, beze slova, obejměte ještě horlivěji břevno
na svých ramenou a kráčejte po stopách Mé Krve a dovedou vás ke Mně. A jestliže
někdo z nich začne postupovat proti vám, neskrývejte svou tvář před údery,
nastavte i záda, aby vás poznali podle vašich ran. Ať, jsou dokonalým napodobením
Mých Ran, vždyť, vám je budou zasazovat přesně ti, kdo tloukli Mne, vašeho
Mistra, a pak se na nebi objeví Znamení Syna Člověka. Veliké světlo zazáří
ve vaší temnotě, protože Já, Svatý, vás chci zachránit pro Své Jméno.
Pojď, Mé dítě, ty, kdo Mne slyšíš, nebo čteš, opět jsem tímto svědectvím ukázal
Svou Lásku k tobě. Neříkej, že jsem příliš daleko na to, abych miloval, protože
právě v této chvíli na tobě spočívají Mé Oči se zvláštní něhou a citem, který
nikdy plně nepochopíš. Kdybych se měl vrátit kvůli tobě, abych tě vykoupil,
bez nejmenšího zaváhání bych šel a znovu podstoupil Své Umučení, jen kvůli
tobě. Teď Mi věř, když ti říkám, že nikdo nemůže mít větší lásku než ten, kdo
položí svůj život za své přátele?
Říkám ti to všechno proto, abys nalezl pokoj v Mém Svatém Srdci, abys našel
Pravý Život ve Mně, abys nalezl pravou lásku a spočinutí ve Mně, svém Bohu.
Vím, že jsi Mé slabé dítě, ale tvá slabost přitahuje Mou Všemocnost.
Chápeš, co říkám? Říkám pokoj s tebou! Ten, kdo s tebou mluví, je Oběť Lásky,
jsem Ten, kdo vám dal toto svědectví Lásky jako připomínku Své Lásky. Přijmi
Mne a dovol Mi zmocnit se tě. Pociťuj, jak Mé Srdce touží po návratu lásky!
Neodporuj Mi... Přijď ke Mně tak, jak jsi, pojď a pij z pramene Mého Srdce,
a budeš si přát víc. Oh, tolik z vás se odchýlilo od Pravdy a chodili sem a
tam - Pravda je LÁSKA. Já jsem Pravda. Buďte svědky Pravdy, přijměte Svatého
Ducha Pravdy, přijměte Svatého Ducha Milosti. Žehnám vám všem, Svůj Vzdech
Lásky zanechávám na vašich čelech. Buďte jedno v Mém Svatém Jménu.
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Interregion Jičín