INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRAD DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY

POPIS A HISTORIE HRADU

Skalní masív okolo Mužského, čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky, již od pravěku lákal svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk. Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen. Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.

Drábské světničky

Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy jejich základů. Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost především svatyně, objevená teprve po první světové válce. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou, nyní uloženou ve sbírkách mnichovohradišťského muzea. Šlo tedy o kapli vysloveně katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán v bloku oltáře, je romantickým podvrhem vzniklým teprve po odkryti kaple ve 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydli kněze. Pozornost také zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle zachovaných stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy ve světničkách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou pravděpodobně mladší, pocházejí asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska. Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha, a vytvořiti pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Ovšem téměř neřešitelnou otázkou zůstává, v které době a komu hrad sloužil. Nepodařilo se o něm zjistit jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na více či méně pravděpodobné dohady. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později. Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Připomíná se také blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem strany podjednou a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří.

Drábské světničky jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu však je, že objekt návštěvami trpí, měkký pískovec narušovaný povětrnostními vlivy se rozpadá, a tak není příliš vzdálena doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky skalního hradu. Proto pracovníci Archeologického ústavu ČSAV v Praze postavili v městském muzeu v Mnichově Hradišti velký model, který zachycuje současný stav pro budoucnost. Podle návrhu D. Menclové byl také na malém modelu podle zachovaných zbytků a step rekonstruován vzhled původního hradu.

PANORAMA

Panorama - Drábské Světničky
Panoramatický výhled z Drábských Světniček je opravdu překrásný


Výhled z přední plošiny hradu

Panorama - Drábské Světničky
Pohled z nejvyššího místa Drábských Světniček - od základů původní velké věže - přehled o dění v kraji měla posádka veliký.

FOTOGALERIE

Drabské světničky
Vstupní úžlabina (2014)

Drabské světničky
Novodobě uměle vytvořené, poměrně prudké schody zpřístupňují skalní plošiny hradu pro turisty (2014)

Drabské světničky
Kaple patří k zachovalejším částem hradu (2014)

 

Drabské světničky
Průchod ke kapli, skalní rozsedlina v průchodu je zabezpečená dřevěným chodníčkem (2014)

Drabské světničky

Drabské světničky
Předsunutý a nejmenší skalní blok Drábských světniček (2014)

Drabské světničky
Pohled na zbytky světniček na severu

Drabské světničky
Bloky jsou propojeny uměle vytvořenými průchody, rozsedliny mezi skalami kryjí dřevěné chodníky

Drabské světničky
Přístup k nevyššímu bodu hradu

Drabské světničky
Přístup na jednotlivé plošiny zajišťuj i kramle

Drabské světničky
Jedna z mála výrazněji zachovaných místností

Drabské světničky
Centrální část hradu

Drabské světničky
Okno tesané do skály

Drabské světničky
Dveře zpřístupňují skaní místnost

Drabské světničky
Přístupové schodiště

Drabské světničky
Pohledy z nejvyšší skalní plošiny severovýchodním směrem

Drabské světničky
Severní předsunutá skála - přístup k ní přes hlubokou mezeru mezi sklami zajišťuje kovový žebřík

Drabské světničky
Kovový most spojující jednotlivé skály

Drabské světničky
Přístupová skalní rozsedlina

Drabské světničky
Novodobě upravený vchod do hradu

Drabské světničky
Předhradí

Drabské světničky
Mezi skalami vede i turistická cesta k hradu, nahoře schodiště spojující obě skály

Drabské světničky
Plán hradu s vyznačenými zachovalými světničkami

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín