INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje
HRADY A ZÁMKY • VÝLETY DO INTERREGIONU • PŘÍRODA • ROZHLEDNY A VYHLÍDKY
STAVBY A LIDSKÁ ČINNOST • MĚSTO JIČÍN • PRACHOVSKÉ SKÁLY
Skalní masív okolo Mužského, čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky, již od pravěku lákal svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk. Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen. Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.
Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností
padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných
stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná
věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky
vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí
byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy
jejich základů. Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost
především svatyně, objevená teprve po první světové válce. Je to místnost téměř
7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná
lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře
jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple
bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou
břidlicovou tabulkou, nyní uloženou ve sbírkách mnichovohradišťského muzea.
Šlo tedy o kapli vysloveně katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán
v bloku oltáře, je romantickým podvrhem vzniklým teprve po odkryti kaple ve
20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydli kněze. Pozornost také
zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána
světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor
mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle zachovaných stop opatřen dřevěnou
podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty
a staré nápisy ve světničkách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky
v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou pravděpodobně mladší, pocházejí
asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen
dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako
úkryt při průtazích císařského i švédského vojska. Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně
využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha, a vytvořiti pevnost, která
byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Ovšem téměř neřešitelnou
otázkou zůstává, v které době a komu hrad sloužil. Nepodařilo se o něm zjistit
jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na více či méně pravděpodobné
dohady. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od
12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se
nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno
užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později.
Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Připomíná se také blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem strany podjednou a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří. Pro 05.09.2011 nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu však je, že objekt návštěvami trpí, měkký pískovec narušovaný povětrnostními vlivy se rozpadá, a tak není příliš vzdálena doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky skalního hradu. Proto pracovníci Archeologického ústavu ČSAV v Praze postavili v městském muzeu v Mnichově Hradišti velký model, který zachycuje současný stav pro budoucnost. Podle návrhu D. Menclové byl také na malém modelu podle zachovaných zbytků a step rekonstruován vzhled původního hradu.
INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek (Njorloj), Jaroslav Runčík (Canibal).
Stránky nyní čte -
E-mail: njorloj@gmail.com
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......
Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
© 1999 - 2012 Interregion Jičín